V minulém roce jsem dala nahlédnout do tvorby vyškrabávaných kraslic. Přišlo mi velké množství ohlasů a v komentářích se mimo jiné objevil i dotaz, zda bych sepsala podobný exkurz i do procesu zrození kraslic vyvrtávaných, tzv. madeirových. Proč ne? Račte vstoupit!

  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co je "madeira" a jak dlouho se jí věnuji?

Vyvrtávání je jednou z vůbec nejmladších technik zdobení velikonočních vajec a přízvisko "madeirové" si tyto kraslice vydobyly díky podobnosti jemných vyvrtávaných vzorů s klasickou madeirovou krajkou. Platí stále ještě za techniku netradiční, během posledních let si však získává stále více příznivců.

Já sama se tomuto krásnému oboru věnuji zatím poměrně krátce: brzy to bude rok, co jsem vyvrtala svoji první kraslici. Od začátku jsem se pro "madeiru" nadchla a přiznávám, že čím víc praxe mám za sebou, tím víc mne to baví. Stejně jako u vyškrábávání se i zde snažím být originální, vymýšlet vlastní osobitý design a být "rozpoznatelná". Zda se mi to daří, už musí posoudit ostatní...

Jaká vejce jsou vhodná pro madeirovou techniku?

V zásadě se dá říci, že vyvrtat se dá každá skořápka- liší se však mírou odolnosti v závislosti na tom, jak slabá či naopak silná je.

Já sama považuji za nejvděčnější vejce husí, která mají skořápku dostatečně pevnou a přitom se ještě poměrně dobře vyvrtávají. Nejdostupnější, slepičí vejce, mají velikou tendenci při práci praskat- lepší variantou v podobné velikosti jsou proto vejce kachní.

Zdaleka nejodolnější, které jsem zkoušela vyvrtávat, je pštrosí: tloušťkou skořepiny se mu žádné jiné vejce nevyrovná. Radost z prakticky nezničitelné skořápky však člověku trošku zkazí otrocká práce s vrtačkou: provrtat se skrz a vybrousit, co potřebujete, trvá dlouho a jde to velmi ztuha, navíc si kvůli pachu odvrtávané hmoty během chvilky připadáte jako u zubaře... Výsledek za to však stojí!

(zleva: slepice, kachna, husa, Emu, pštros africký)

Shrnuto a podtrženo:

• vejce se slabší skořápkou se vrtají snadno, ale stejně snadno vám při práci mohou prasknout
• silnější skořápky jsou na vrtání náročnější, ale nemusíte se u jejich vyvrtávání tolik bát nehod.

Jak moje madeirová kraslice vzniká?

Na začátku vždy stojí čisté vejce, v tomto případě husí, které si vždy tužkou jemně rozvrhnu na čtvrtiny a předkreslím si vzor, který budu do skořápky vyvrtávat.

Pak přichází nejobtížnější část, kdy v první fázi malou frézkou předvrtám všechny otvory, které se v druhé fázi dalšími frézkami rozbrušují do potřebného tvaru a velikosti. K vrtání jsem do nedávna používala běžně dostupnou modelářskou vrtačku (vidět ji můžete na fotkách a pro začátečníky je ideální), ale před časem jsem přešla na kvalitnější (a logicky i finančně nákladnější) profesionální gavírku.

Tuto práci je dobré dělat venku, máte-li tu možnost a dovolí-li to počasí, protože ač se to nezdá, po chvíli vrtání okolí vaší pracovní plochy vypadá jako poprášené moukou. Samozřejmostí by při tvorbě madeirových kraslic měly být ochranné pomůcky jako brýle a rouška proti prachu, protože při odvrtávání všechen odstraňovaný materiál víří vzduchem a vdechovat ho není úplně ideální (stejně tak není dobré pracovat v blízkosti elektroniky!).

Po vyvrtání vzoru do finální podoby je třeba vejce naložit do dezinfekční lázně, která jej vyčistí a zbaví ho vnitřní blanky  (ta by jinak nevzhledně vykukovala vyvrtanými otvory ven). K těmto účelům se využívá roztok Sava s vodou: poměr obou složek i délka ponoru se odvíjí od typu použité skořápky a míry jejího znečištění.

Jak vypadá vejce po a před lázní můžete srovnat na následují fotografii:

Po důkladném vypláchnutí vodou a následném vysušení vejce je dalším (ne nutným) krokem jeho barvení. V tomto případě jsem zvolila světle zelenou akrylovou barvu, kterou nanesu štětcem na požadovaná místa. Kromě akrylových barev používám i barevné tuše, tam je ale velkou nevýhodou riziko otěru nebo rozmazání barvy.

Takto přichystané vejce už čeká jen dozdobení: rozehřeje se vosk požadované barvy a špendlíkem (zapíchnutém třeba v tužce) se nanáší na skořápku. Práce s voskem musí být rychlá, protože rychle tuhne a aby vytvářel tu právnou stopu, musí být dobře prohřátý. V případě nebarvených vajec je bílý vosk jediným zdobením, které dotvoří "čistou" kraslici.

Pro vyšší lesk kraslice (a v případě barvení tušemi pro fixaci barvy) už jen chybí hotovou kraslici přestříkat lakem ve spreji a je hotovo!

Podobným způsobem vznikají všechny kraslice, které u mne můžete najít, zvu vás k návštěvě!