Malování mě vždycky bavilo. A vždycky jsem tíhla k miniatuře. Jenže na papíře, taková miniatura... to je divné. Místa je dost.

Ale pak jsem přišla ná báječnou věc, kameny. Tedy, ne že by to byl můj nápad. Na kameny maluje kdekdo a moc hezky. Mě však tento materiál naprosto uchvátil. Nejen, že je levný a dostupný... i když jak kdy. První kameny, na které jsem malovala jsem si přivezla z Francie. A takové už těžko kdy získám. Ale také umožňuje temperou tvořit podobně jako olejem, což je o hodně dražší zábava. Navíc je přírodní a trvanlivý. A má tvar!

Tvar, to je na kameni to nejlepší. Člověk prostě jde a nevidí kamínek, ale psa, koně, kočku, rybu,... A pokud je tvar takový neutrální, například ovál, skorokruh nebo podobně, vždycky se na něj dá namalovat krajina, nějaký výjev, složitější zvíře, skupina...

Já se na takový kamínek dívám a hledám, co v něm je ukryto? Kterou věc nebo které zvíře skrývá? Přiznám se, nejčastěji vidím koně. Ale poslední dobou mám nějakou "ptačí" náladu. Některé kameny jsou jasné hned. U jiných to chvíli trvá, než se něco vyloupne. Například jeden kámen, ten mě potrápil. Chtěla jsem na něj namalovat Marii s Ježíškem, ale nešlo to. Zkoušela jsem to dvakrát, třikrát. Pak jsem ho umyla. Další výhoda kamene. Dokud ho nezalakuji, dá se umýt a použít znova. Tak jsem ho na nějaký čas uložila do šuplíku. Bylo to více než rok. Ale s "ptačí" náladou přišel na řadu i on. Najednou se na něm objevil krásný pták, ani nevím jak.

Akorát chudák odnesl vlastnost laku, který je jinak skvělý. Barvy po přelakování vypadají jako čerstvě nanesené a neblednou. Bohužel trochu tmavnou, což není na škodu u barev, ale u podkladu někdy ano. Tento kámen je totiž tmavě modrý. Pod lakem zčernal.

Znám tvorbu některých lidí, kteří malují na kameny. Ale já si našla vlastní cestu. Kromě toho, že se snažím co nejvíce využít tvar kamene, nechávám vyznít i podklad. Nesnažím se ho celý zamalovat, ale kde je to přirozené, nechám původní barvu. Kameny z Francie vypadaly jako zasněžené, a protože to byly dokonalé oblázky, vznikaly na nich zimní krajiny se zasněženými stromy. Někdy pomaluji kámen ze všech stran, aby byla iluze zvířete dokonalá, jindy použiji jen obrys.

Sbírám hlavně malé omleté kamínky, tady se s miniaturizací vyřádím. A navíc, takový malý předmět nezabírá mnoho místa, mohu jich mít doma spoustu. A jak mi nedávno někdo poradil, dají se takové miniaturky pověsit na šňůrku a nosit na krku. A tak teď vyrábím kamenné přívěsky pro milovníky zvířat, ale nejen pro ně.