Hra s jojem - nejstarší zmínky o ní se datují do doby kolem 500 let před naším letopočtem. Kresba chlapce hrajícího si s jojem na nádobě nalezené v Řecku se datuje právě do tohoto období.
Soudí se, že ve staré Číně se jojo točilo ještě o něco dříve a kresby byly zaznamenány údajně i ve starém Egyptě.
Prokazatelné zobrazení joja je na krabičce z Indie z roku 1765, pak se velmi rychle dostalo do Evropy mezi aristokracii, jak dokazují obrazy z roku 1780. Na předrevolučním obraze z roku 1789 je s jojem v ruce zobrazen čtyřletý Ludvík XVII., a před bitvou u Waterloo si hraním s jojem krátili čas už i obyčejní francouzští vojáci. Další vlna zájmu o tuto hračku přišla ve 20. století z USA, kde dostalo název yo-yo (což má filipínsky znamenat pojď-pojď).
Dáma s jojem z francouzského módního žurnálu z roku 1791
Obchodním artiklem se jojo stalo až ve Spojených státech. Jako první si ho nechali patentovat pánové Haven a Hettrich v roce 1866, hračku zpopularizoval až Pedro Flores, když si v Kalifornii v roce 1928 otevřel firmu na její výrobu. Podnik koupil v roce 1930 Donald Duncan, pod jeho vedením se experimentovalo s tvarem joja a vylepšovaly se jeho funkce. Pracovalo se na efektivnějším protáčení nakonci pohybu joja (takzvaný sleep nebo také sleeper) a na lepším návratovém systému. Slovo "yo-yo" se začalo běžně používat a Duncan ztratil výhradní práva na jeho používání. Joja však vyrábí dodnes.
zdroj Wikipedie
