Taky si někdy přijdete jak ten uschlej list???

Tak nějak osamoceně a bez života??? Já myslím, že to je normální... Zvlášť v téhle podivné době... Protože prostě žádná obrazovka nenahradí lidi... nikdy... Zírání na obrazovku není divadlo... Záznam koncertu nikdy nenahradí koncert... je to celý takový ňáký jalový... Teď...

Ale všechno jednou skončí... A já už se moc těším, že se třeba někdy potkáme osobně někde na trzích

Na co se nejvíc těšíte vy???