Několik let se rozhoduji. Mám, nemám začít psát?

Často se hádám se svými přáteli o pravdu, kterou prosazuji já. Ale protože moje vyjadřovací schopnosti nejsou na vysoké úrovni, dostávám se, jak jinak, do problému. Místo abych se ukázala jako dobrý řečník a svůj názor obhájila, stane se pravý opak. Je ze mě super blbec, který vlastně neví o čem je řeč. A to jen kvůli tomu, že v pravou chvíli nedokáži najít správné slovo.... takové to.... co máte na jazyku. A pak vás protistrana dostane k zemi jen kvůli tomu, že správný výraz najde dřív než vy. A co já na to? Začnu koktat a vykládat, že kdybych měla více času na rozmyšlení, určitě bych uměla popsat svojí myšlenku lépe. Ale tím to pro mě končí. Nedotáhnu své slovo do konce. Bojím se něco sepsat, přestože se mi toho v hlavě hodní tolik.

Také jste se určitě dostali do podobné situace. Mohla bych pokračovat dále, ale... Uvidím, jestli někdo zareaguje na můj článek. (A i když ne, stejně asi nepřestanu :-) )