První dojmy jsem nechala uzrát... Je to už přes 3 měsíce a teď můžu s klidem říct, že Paříž je prostě: áááách <3, tak jak jsem odpovídala ihned po příjezdu na otázku: "Tak co?"

Když jsme do ní přijeli, projížděli jsme centrum křížem krážem, abychom alespoň přes autobusové okýnko pochopili, o čem to tady vlastně celé je. Monumentální. Úhledné. Symetrické. Nezkažené a do toho BUM: slečna Eifellovka. Začla jsem ji hned nenávidět. Takový kýč, takový kus starého železa. Než jsme stáli pod ní... Nejsou to jen trámy, traverzy a tyče, které v Paříži nemají co pohledávat, je protkána krajkou, kudrlinkami a zlatými nápisy. No dobrá, zas až tolik to tady nehyzdí... 

Teprve když jsem se s ní pořádně seznámila, obešla ze všech stran a zapadla do celkového obrazu, tak jsem ji přijala a vím, že bez ní by to nebylo ono... Večerní výhled na ni je kouzelný, jak si tam tak stojí a pózuje a nechá se obdivovat, doplňuje svou siluetou západ slunce... Její okolí je úžasné. Každým coulem prostě Paříž.Každá značka, každá lavička, každý strom...

 Dalším důležitým bodem byla samozřejmě katedrála Notre-Dame. Dáma je to opravdu skvostná... Na ni jen tak ledajaká jiná nemá... Těch detailů na ni, které můžete objevovat je nekonečně mnoho...

 Další štace Louvre. Museum Louvre, to je asi to, co mě nejméně zajímalo... Ač jsem se kdysi k přijímacím zkouškám učila dějiny umění a mistry malíře a jejich díla jmenovala, jako když bičem mrská, teď pro mě bylo nejdůležitější vidět něco, co většina turistů ani neokusí... Takže jsme se od Louvru snažili utéct co nejdále unavené nohy dovolí...

Proběhli jsme branou Louvru, několika uličkami, až jsme se dostali do naprosto úžasného podchodu. Kdybych vás tam měla znovu zavést, určitě by se mi to nepodařilo, ale předpokládám, že Paříž je takovými podchody protkaná. Není to jako u nás - smrdutý podchod, kde máte strach, že na vás skočí buďto nějaká nemoc nebo pochybný bezdomovec... Je to pohádka, je to film, je to klid a přátelská atmosféra. Je to nákupní galerie se světlíkem, je to místo, kam si sednete na dortík a kafíčko.

 Kavárničky, mlsárničky, malé krámky, úhledné parky plné relaxujících Pařížanů hrajících petang a tisíce turistů, kteří chtějí aspoň na chviličku nakouknout, jaký je život v Paříži...

Jeden den v Paříži, je jen malá ochutnávka. Jednohubka. Dáte si, ale chcete další a další... 

Au revuir Paris! <3