Láska ke zvířatům ze mě učinila lidskou bytost, pravil jakýsi velikán naší historie.
Každý to tak ale necítí.
Někteří lidé nesdílí filosofii jiných, že i zvíře má duši.
Většina nás ale chápe, že zvíře je cítící tvor, že má také rodinné vazby, že jsou pro něj důležité vztahy, že si rádo hraje, chce být šťastné. Většina společnosti ale za takové stále ještě považují ve většině pouze domácí mazlíky a ostatním tenhle post upírá, ve prospěch zavedeného mínění, že hospodářská zvířata jsou více obchodním artiklem,
tedy surovinou.
Někteří se ale zamýšlí, a vidí, že s lidstvem není tolik věcí v pořádku.
Začínají se zajímat o souvislosti, třeba mezi válkami, agresivitou a našimi zvyklostmi, třeba i těmi jídelními.
Jiní by zase rádi pomohli drancované Zemi.
Jestli patříte do této skupiny, je tu pro vás nasbíráno pár faktů. Třeba vám pomohou při rozhodování.Třeba přispějí k většímu uvědomění a obnoví touhu lidského rodu po šetrnějším způsobu existence, který není na úkor nikoho jiného, ani zemí třetího světa, ani němých tváří.
Věděli jste, že 60 % zrna celé planety se používají ke krmení hospodářských zvířat... zatímco tolik zemí hladoví. Proto jíst šetrně znamená pomoci a to nejen pomyslně.
Je čas otevřít oči.
Přirozená prostředí, i ta poslední, co zbývají, jsou nahrazovány pastvinami nebo monokulturami.
Výroba kila masa vyjde na více než 20 tisíc litrů vody .
A stále se divíte, proč tolik hladu a utrpení ve světě ?
Buďme empatičtí, chovejme se zodpovědně.
Průměrný občan ČR spotřebuje přes 3000 litrů vody denně. Přes 90 % této vody bylo použito na zavlažování a výrobu našich potravin a to často v Asii, Africe a Americe (říká se jí virtuální ). Včetně regionů, kde je vody nedostatek pro místní obyvatele. Co s tím? Jak snížit naši vodní stopu v regionech, kde je vody málo i pro místní obyvatele?
Neplýtvejte jídlem: v EU se vyhodí přes 45 % nezávadného jídla (tím se vyplýtvá voda, kterou se plodiny zalévaly) – kupujte jen tolik, kolik sníte. Prošlá minimální doba trvanlivosti neznamená, že je jídlo zkažené. O tématu si můžete pujčit dokumentrání film zdarma zde.
Kupujte české potraviny, produkty a výrobky: ČR není ohrožena nedostatkem vody a produkty se nemusely vozit z velké dálky (nebyla tak velká uhlíková stopa a tolik spotřebovaných pohonných hmot).
Jezte méně masa: Potraviny živočišného původu spotřebují 6krát až 10krát více vody než potraviny rostlinného původu. Více v článku zde
Dejte přednost oblečení z materiálů mírného pásma (lněného, vlněného, konopného) před bavlnou: bavlna se totiž pěstuje v suchých tropech, kde je vody nedostatek a na 1 bavlněné triko z Indie je potřeba přes 5000 litrů vody. Když potřebujete bavlněné oblečení, dejte přednost ze second handu či s certifikátem BIO (organické) bavlny bez použití chemikálií, které vodu znečišťují.
Omezte nákup plodin vypěstovaných v zemích s nedostatkem vody: růže z Keni, citrusy z Maroka, Egypta, Alžírska, koření z Izraele, oříšky z Íránu, Pákistánu, hroznové víno z Jižní Afriky, rozinky z indie, Íránu, ananas z Ghany, avokádo z Izraele atd. Sledujte štítky, odkud jídlo je. Země, které trpí nedostatkem vody najdete zde.
Jídlo pro lidi, ne pro zvířata
Pokud by trend nárůstu konzumace masa pokračoval, pak by se podle odhadů jeho spotřeba oproti roku 2000 v roce 2050 zdvojnásobila.
V takovém případě by bylo potřeba nejen dvakrát více vody, ale také dvakrát více ploch pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. Chybělo by tak místo, kde by mohla růst potrava přímo pro lidi – především obiloviny a luštěniny. Již dnes zaujímají pole s krmivy třetinu všech obdělávaných ploch světa. 
„Mnoho lidí bude žít v ekonomicky vyšším standardu. A vyšší životní úroveň vede nezávisle na zemi nebo kultuře ke zvýšené poptávce po mase a živočišných výrobcích,“ říká švédský sociolog Sverker Jagers z Univerzity v Göteborgu a dodává: „Hrozí, že velké množství orné půdy bude využíváno na pěstování toho, co je ekonomicky výhodnější. To znamená krmiv pro zvířata a ne potravin přímo pro lidskou spotřebu.“ A to by ještě zhoršilo situaci hladovějících lidí ve světě. Těch je v současnosti téměř miliarda.
Podle švédské zprávy je možností, jak zefektivnit využívání vody k pěstování potravin, přechod k téměř vegetariánské stravě. To se týká hlavně vyspělých zemí, kde se maso konzumuje skoro každý den. Potraviny rostlinného původu spotřebují až desetkrát méně vody. „K nasycení celého světa budeme potřebovat nový recept,“ varuje editor zprávy Anders Jagerskog. Řešení ale nemusí být hned se stát vegetariánem, napovídá úspěšná britská kampaň „Pondělky v kterých se nejí maso“. Může pomoci i neplýtvat jídlem, a tedy i v něm „skrytou“ vodou. Evropská unie v současnosti vyhodí přes 40 procent potravin.
Home Domov aneb Kam směřuje naše cesta ...
Co je krásnějšího než společně prožitý čas ve "vlastnoručně vypěstovaném ráji"
Jste zváni k vzájemné inspiraci na Ekopěstění ...
"Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom,
na němž rostou plody se semeny.
To budete mít za pokrm.“
V Thóře, v první knize Mojžíšově
