Již delší dobu přemýšlím o vlastním blogu na fleru. Jistě všichni znáte ten pocit, kdy na něco stále myslíte a ne a ne se odhodlat. Tak já jsem se dneska odhodlala.

Poslední čtyři měsíce žiji v Japonsku. Již dříve jsem na svém profilu uveřejnila několik fotek z této krásné a trochu neuvěřitelné Země vycházejícího slunce. Několik čtenářek - zákaznic - jednoduše flérových nadšenek zaujaly. Po čase se dokonce objevily i nějaké dotazy, což mě inspirovalo k založení blogu.

Když se teď nad tím naším Japonskem zamýšlím, stále mě to připadá trochu neuvěřitelné. Já v Japonsku. Nikdy není jisté, kam se podějeme. Do Japonska jsem se dostala díky svému muži, který zde pracuje. Já jsem se tím pádem ocitla v roli ženy v domácnosti. Přátelé se mě často ptají, zda se nenudím. Myslím, že my tvořivé, neposedné, flérové duše se nudit nemůžeme nikdy, to však ,,běžní“ lidé asi těžko pochopí. Jak bych se jen mohla nudit, když se učím japonsky, opakuji si angličtinu a vyrábím náušky.  Vím, že pro někoho jsou to jen knoflíkové náušnice. Já si však užívám celý proces jejich výroby. Vybírání látky, samotné potahování knoflíků, focení a promýšlení následné prezentace. Co myslíte mé  flérové spolupachatelky?  Taky pro Vás každá maličkost, kterou sami vytvoříte,  znamená radost a každá spokojená zákaznice potěšení.

Tak konečně také něco japonského. Asi nejvíce času trávíme na výletech. Snažíme se Japonsko poznat co nejvíce. Tedy jen tak, jak nám to dovoluje manželova práce. Jeden z našich posledních výletů byla cesta na jihozápad ostrova Honšú. Navštívili jsme zde město Hiroshima a slavný chrám Itsukushima, známý spíše pod jménem Miyajima. V Hiroshimě nám skutečně do smíchu moc nebylo. Přestože již uplynulo skoro 80 let od svržení atomové bomby na Hiroshimu, atmosféra je tu stále dost tísnivá.

Miyajima je jeden z nejznámějších japonských chrámových komplexů. První a zároveň nejznámější chrám byl postaven na dřevěných kůlech na břehu moře. V moři asi 40 metrů od chrámu byla postavena brána. Během přílivu voda sahá na dřevěnou konstrukci, naopak při odlivu můžete skoro suchou nohou dojít až pod bránu. Strávili jsme tam celý den, takže se nám poštěstilo vidět příliv i odliv. Mrkněte na ten rozdíl.

Poté jsme vyrazili směrem na východ do Kjóta a Nary. Tyto dvě místa nemůže žádný turista v Japonsku minout. Obě jsou to nádherná tradiční města s původní architekturou a obě byla v minulosti císařskými městy, což je dostatečně vidět. V Naře jsme navštívili chrám Tódaiji, kde je známá socha velkého Budhy (japonsky Daibutsu).

Přeji Vám krásný týden! Brzy zase napočtenou!