Tak jsem se odhodlala napsat svůj první blog.

Není to tak dlouho, co jsme s rodinou objevili, že i v paneláku ve třetím patře můžeme mít zajímavé a vcelku bezproblémové sousedy. Každé ráno chodíme koukat zda je sousedka doma. Bydlí na špičce smrku před okny ložnice. Když ráno roztáhnu závěs už vím jestli někde náhodou nelítá.

Včera jsem asi hodinu stála s foťákem nalepeným na okně, abych se mohla o ty fešáky podělit i s Vámi. Trochu jsem je rušila při obědě. Snad mi to prominou.  Co si mysleli sousedi z protějšího baráku radši neřeším.

A teď už moje úlovky.

Hnízdí opravdu až na vršku a tak jsme několikrát měli strach zda je neodfoukne vítr. Počasí posledních dní nebylo zrovna moc ohleduplné. Není to dlouho co mi volala dcera, že je venku hrozný vítr a stromy kolem baráku se strašně ohýbají. A ještě dodala, že má strach jestli sousedka nepřišla o vejce. V ten moment jsem hned nechápala o kterou sousedku jde. Ale teď už i Vy víte která to byla. 

Přeji Všem jen takové pohodové sousedy jako máme my.