Konečně tady máme jaro. Řeknu vám, že ty procházky s Bélešků už sú daleko lepší. Dyž byl snih a mrzlo, tož mňa Béleška nacpala do tlustého svetru a hnala mňa ven.
Nemožu řéct, že by sa mně venku vůbec nelíbilo. Byla to pěkná sranda vyhrabat si díru ve snihu a tam sa skovat. Enomže mně z teho dycky zábly tlapičky, ale občas sem na zmrzlé tlapičky zapoměla.To dyž sme potkali moju kamarádku Betynku. Je to pudl-bišonka o půl roku mladší než já. Naše paničky sú taky rády, dyž sa potkajú. Majú si dycky co říct a my dvě máme eldorádo a pěkně sa vyřádíme.
Onehdá sme si s Béleškú taky vyšli na krátkú procházku. Řekla mě, že mosíme honem, protože chce nekde jet. Zrovna fúkal větr a tož mňa nasúkala do nového jarního svetru, kerý večer doštrikovala. Už sme sa chtěli vracat, dyž sem uviděla Betynku. Béleška sice řvala: "Čiki, dom", ale kdo by ju vtém větru slyšel. A tož jí nezbylo, než sa eště kúsek vrátit. Po chvilce přísno zavelela: "Dom!"
Moc sa mě nechtělo, ale protože aj Betynčina panička vydala ten samý povel, tož mě nezbylo nic iného než poslechnút.
Béleška přemýšlela nad tým, co sa dozvěděla a přestala na mňa dávat pozor. Zašla za zatáčku a ani si nevšímla, že nejdu za ňú. Bodejť bych šla, dyž sem ucítila nádhernú vúňu a chtěla sem taky krásně voňat.
Chvilku sem sa vyvalovala v trávě, dyž sem uslyšela: "Čiki, Čiki, kde si?" Eště sem sa parkrát zavrtěla a utěkala sem za Bélešků. Protože sem měla tlapičky od blata, tož mňa u dveří Béleška vzala do náručí, abych jí nezašpinila tepich. Enom sa ke mně ohla, hneď říká: "Čiki, nám sa asi někdo vyto u dveří, to je smrad."
Hned sa dívala, kde jí to kdo udělal, ale dyž nic neviděla, vešla se mnú do chodby. Enom zavřela dveře, zavětřila a už ječela: "Ty čuně jedno, to smrdíš ty! To snáď néni pravda. Já sem vyšla s načančanú jorkšírkú a vrátila sem sa se smradlavým tchořem."
No a cestú do kúpelky mňa střílala, štvrtila, dávala bezdomovcom a slubovala takové hrozné tresty jak dycky.
Tentokrát mňa dlúho kúpala a dyž mňa vysušila, tož zaséj nadávala, že si mosí prat bundu, aj ten můj nový svetr. No já sem sa rači odklidila na křeslo a usnula sem. Dyž po hodině Béleška došla za mnú, zaséj mňa drapla a šup se mnú do vany a zaséj mňa drhla. Mě bylo líto, že už tak krásně nevoním,chtěla sem utéct, ale Béleška to nedovolila. Potém sem šla trucovat do svojého pelíšku. To sa přece pejskom nedělá, dvakrát po sobě jich kúpat. Konečně došél Béleš a dyž mňa hladíl, tož sem uslyšela strašnú větu: "Neměl by sa ten pes okúpat? Nejak smrdí."
Naštěstí to Béleška neslyšela a mě spadnul kameň ze srdca. Od téj doby mňa Béleška už hlídá, abych sa nikde nevyválala. Ale já zaséj na nejakú rošťárnu dojdu a pomstím sa jí za to kúpání.
Vaša voňavá Čiki od Bélešú.
