Teprve během posledních několika let jsem začala zjišťovat, jak na pohled nepodstatné prvky na oděvech dokáží naprosto změnit výzor člověka. A kolik omylů jsem na sobě k vlastní škodě napáchala! Takto jsem postupně přišla na to, že k mému obličeji:

červenou fakt ne!
tmavě modrou opatrně!
hnědou fakt ne!
zelenou ano! třikrát ano!

A taky, že k mé postavě:

horní díl plavek zavazovat za krkem, nikdy na ramínka!
výstřihy do V nikdy nebo velmi opatrně!
výstřihy ne příliš těsně kolem krku, ale roláky ano!
sukně v délce buď nad kolena nebo pak až po kotníky! jiná délka přísně zakázána!

Taky jsem vypozorovala, co si můžu narazit na hlavu, aniž bych riskovala, že mě někdo angažuje jako plašič ptáků do pole.

A proč o tom dneska přemýšlím a píšu? Protože jsem ze skříně vytáhla tenhle pytel na hady, jak by to nazvala má máma:

Před časem jsem tyto kraťulinké šaty donesla ze second handu, líbily se mi. Tmavě modré, výstřih do V... asi jsem měla nějaké zatmění...

FAKT: Vůbec, ale vůůůbec mi nesluší.

Tak jsem se chystala je nabídnout v aukci dál v rámci každoroční skříňové čistky.

Ale pak jsem začala přemýšlet o bodech, kterými jsem tento článek začala. A rukama jsem roztáhla výstřih.  No jo, kdepak takhle do véčka! Po ruce byla brož od DejDar :) a vedle v krabici bílá stužka. Šupky dupky, najednou se na to dá i dívat!

Posuďte sami - před a po:

Ještě s tou čistkou asi chvíli posečkám...