... jako knoflík, který s námi chodí na toulky přírodou i městem, zažívá s námi chvíle smutné i veselé, pohodlně s námi usedá doma ke stolu, pobíhá na sportovišti ... dokonce s námi spí.
Takový knoflík u krku, ten je, panečku, důležitý ! Kolikrát jsme v dětství slyšeli od maminky:" Zapni si ten knoflík, nebo nastydneš!" Tak často jsme s ním pohromadě, dokonce tělo na tělo, a příliš pozornosti mu nevěnujeme. Občas od nás slyší nějaké to zaklení, když nejde zapnout, či rozepnout ... pánové, že ? 
Jejda, a když se takhle někdy rozepne sám od sebe, to je tedy situace ... Nebo když ulítne ... toho si všimne i bezpečně zaknoflíkovaný kolemjdoucí. To najednou hledáme, sháníme, málem voláme ... a hledáme knoflík, knoflíček ... ten se ovšem rozběhl do světa. Co nadělat, doma máme náhradní. Doma hledáme, šťáráme, ale v šupleti knoflíka-náhradníka nenacházíme. Co teď ? Přišít jiný ??? Tři hezky stejné a čtvrtý JINÝ ?!? Co by tomu řekli lidi ... hlavně ta baba odvedle ... na všechno se ptá a pak to rozkecá ... No nic, odpárat všechny, to bude hned, jen neudělat díru do kabátu.
UF ! Hotovo ! A teď šup, přišít nové, ať zítra pod kabát nefouká. A je to tady - úkol nelehký - které knoflíky vybrat ??? Které se ke kabátu hodí ??? Velikostí, barvou, tvarem ... není to tak jednoduché, vybrat si ty pravé ... aby oděv doplňovaly a svým vzhledem nepřebily vzhled oděvu, a už vůbec ne nositelův. To by pak mohl jeden vyprávět: "Čoveče, včera kolem mne běžely čtyři tak úchvatný knoflíky, to bys nevěřil !".
Proč tolik řečí o knoflíku ? Jsou tu přece ještě přezky, háčky, cvočky, zdrhovadla ... každý si může vybrat dle libosti. Přiznávám, že knoflíky taky nemusím mít všude, ale když je třeba nějaké zapínání vytvořit, dávám jim přednost. Dokonce se nebráním ani zmíněné variantě 3+1. Na svém oblíbeném kabátě jsem měla tři druhy knoflíků, a jak jim to spolu slušelo !
O historii knoflíků toho mnoho nevím, na to máme naučné zdroje. Co vím bezpečně je, jak s nimi naložit, aby zdobily a sloužily zároveň, či plnily každou z úloh zvlášť. K této dovednosti mi v mnohém pomohly knoflíky, které jsem před lety koupila jako pozůstalost po prvorepublikovém obchodníku textilní galanterií. Byly ve velké ošuntělé bedně, ve které dlouhá léta ležely na půdě. Při převzetí jsem do bedny jen zběžně nahlédla a nijak zvlášť jsem její obsah nezkoumala, stačilo mi pouhé tušení pokladu v jejích útrobách. Doma jsem to všechno rozložila, přebrala, roztřídila, byla jsem špinavá jako čuně, ale celá u vytržení, co za nádheru jsem si to domů přivlekla.
Knoflíky ... objevovala jsem jejich svět ... svět nápaditosti, krásy, detailního zpracování. Jsou z doby bezmála před stem let ... nestárnou a obstojí hrdě v konkurenci s příbuznými z novodobých materiálů.
Kolikrát mne napadlo uspořádat svůj poklad do sbírky. Nejspíš nejsem sběratel, protože se tak nikdy nestalo. Ráda dělám věci "pořádně", a sbírka zavazuje ... a svazuje. Prosím, to není nic proti sběratelství ... mám pochopení pro vášeň jakéhokoliv druhu, obdivuji trpělivost a pečlivost těch, kteří hledají, shromažďují, zařazují, zapisují ... týdny, měsíce, roky, desetiletí ... Mnohdy tak vzniká cenný naučný materiál a zdroj informací.
Přechází-li tato vášeň v pouhé hromadění, vršení, a posléze zřícení celé hromady a zavalení samotného "sběratele", je to poněkud vedle ... ale to je na jiné povídání.
Těší mne, že Vám mohu svůj poklad z představit a z velké části se s Vámi o něj podělit. Lépe, než u mne v šuplatech, bude knoflíkům na kabátcích, hacafráčcích, halenkách, košilích ... na čepicích, kloboucích ... botách ... na polštářích ... i šperky s knoflíky vypadají báječně ... uznejte, že na jednu hlavu a jedny ruce je toho příliš.
MÁLEM BYCH ZAPOMNĚLA NA KOMINÍKY !!! Už kvůli nim potřebuje každý z nás jeden knoflík stále u sebe !!!
