Paní Zima se prochází krajinou, tu přikryje zem sprškou sněhu, tu mrazivě dýchne na list, pak požádá Mráz aby jí namaloval krásnou ledovou vitráž.

  

Když ale zahlédne svou sestru v krásných zelených šatech, které jsou posety žlutými a oranžovými květy, zbledne, chvíli se s ní hašteří o vladařské žezlo, ale nakonec odchází se slovy "Já se vrátím". 

To však už Vesna neslyší a vesele volá do jezevčí nory "Vstávej, je jaro!". Svým zpěvem probouzí květiny a pupeny stromů.

 

Kam došlápne tráva se zazelená a k jejímu zpěvu se přidávají skřivánci i kosové. 

    

Pohleďte jak veselé barvy si vybírá, aby se ozdobila.

      

Vesně pomáhají i skřítkové, kteří spali celou zimu pod kůrou stromů. Ti pak dostanou šňůrku se semínky, které zasadí na louce i háji.

  

Její pomocník Petr nakukuje klíčovou dírkou a pak si odemkne klíčem, který jí předá a Vesna může otevřít všechny studánky. 

  

Jarní voda ve studánkách je kouzelná a tak ji nabírá konvičkami, aby stihla zalít co nejvíce květinek.

 

  

Spustil se jarní déšť a je plný duhových barev.

  

 Když si chce odpočinout, chvíli se houpe na houpačce.

A kam to zase běží? Do bylinkové zahrádky.

  

 Nakonec ještě pohoupe miminko-semínko, které se právě probudilo a má se čile k světu.