Cu poodhaluje první měsíc společného autorského kalendáře Šumění... Děkuji Lindart za milou možnost být šumící součástí tohoto krásného projektu, jenž navazuje na Klíčení. Vážím si toho velmi, raduji se a cu.lím.

________________________________________________________________________________________

A jakpak že to bylo?

Leden.

Hm... Jak v horkém létě, kdy přípravy kalendáře vrcholily, myslet na zimu a mráz? Horko/těžko. Prohlížím fotografie z cest. Už vím! Síla vzpomínek a nezapomenutelné zážitky pomohou:

To si tak jednou Cu jde zimní krajinou. Jde tam a tudy, kde je tou dobou 23 stupňů pod nulou, má namrzlé tváře i fousky pod nosem. Prochází se a kochá nezvyklým světlem, barvami, prostorem. Zima je obrovská, nezapomenutelná. Ticho a klid.

Když tu!

Něco velmi blízko Cu cu.pitá a dusá... Svou přítomností totiž vyrušila opodál stojící stádo sobů... Opravdu! Malí i velcí, kluci a holky. Dech se tají až fousky rozmrzají...

Slyšíte? Dusot kopýtek ve sněhu...

_________________________________________________________________________________

Cu se toho času nachází ve finském Laponsku, za polárním kruhem. Zima je pro ni od té doby vždy zimou polární, zimou sobí.

Proto bude leden ve znamení sobů (respektive lososobů a sobolosů... ehm... ta tuš jedna!).

A víte proč ještě? Protože sobi, když sněhem běží, tak to kopýtkama jen zašumí! Tak v lednu nastražte svá ouška, nečekaná setkání jsou totiž možná všude...

P.S. Věděli jste, že sobi umí bruslit?

A co nás čeká zítra? Přece ÚNOR u em.en!