Vítejte u 33. dílu naší série rozhovorů.

Dnes bude zpovídat Katleya Jiřinu Vávrovou alias Scully.

Ahoj Jířo, trošku si tě vyzpovídám...

 

 

1. Jak jsi se dostala k tvoření a jak jsi se ocitla na Fleru?

K tvoření, tak jak ja chápáno například na Fleru, jsem se dostala díky potřebě vyrobit smysluplné hračky pro svého prvního syna. Jinak tvořím odjakživa, jednoduše nevydržím nic nedělat, jsem tak trochu hyperaktivní.
Naštěstí mám i kreativní profesi, jsem filmař - dokumentarista t.č. na mateřské dovolené.
Na Fleru jsem se ocitla náhodou, zabrousila jsem na stránky a uvízla jsem. 

 

2. Je tvá tvorba něčím jedinečná? Čím se lišíš od konkurence?

Moje tvorba je zaměřená hlavně na děti. Snažím se vyrábět hračky s "přidanou didaktickou hodnotou", připravuji dětem hry, při nichž se zároveň zábavnou formou učí třeba počítat nebo zavazovat tkaničky.
Zajímám se o montessori pedagogiku, takže mnoho mých pomůcek, her a hraček vychází právě z ní. Vše jsem prošla se svým prvním synem a těší mě, že je dnes tak daleko, že si sám vymýšlí hračky, které jsou zároveň montessori pomůckami.
Můj obchůdek na Fleru nabízí rodičům a pedagogům poměrně rozsáhlý výběr didaktických hraček. Myslím, že je z čeho vybírat.

 

3. Hodně se zajímáš o montessori pedagogiku*. Spolupracuješ třeba s nějakou školou ve svém okolí, zásobuješ ji svými pomůckami?

Moc mě potěšilo, že si ode mne objednala pomůcky montessori školka, také waldorfská** lesní školka. Dvě velké objednávky jsem měla  od dětského klubu v Praze, který pracuje i s postiženými dětmi. Nedávno jsem vyráběla pomůcky pro slabozraké pro ranou péči v Rakousku, pro kamarádku speciální pedagožku jsem vyráběla smirková písmenka...

Takové objednávky mi dělají velkou radost. Vím, že pomůcky a hračky projdou mnoha dětskýma rukama, snad udělají radost a přispějí k rozvoji dětí.  Jinak samozřejmě prvotně myslím na své dva syny a jejich vývoj.

Velmi si vážím každé objednávky, mohu předpokládat, že moje hračky objednávají rodiče, kteří nad výchovou svých dětí přemýšlejí a hledají alternativu k hromadám plastů, které jsou dnes nazývány hračkami. Dnešní běžně prodávané hračky umí všechno, jsou co nejvěrnějšími zmenšeninami skutečných předmětů a zvířátek. Kočky na baterky mňoukají, panenky samy čůrají, bagry samy bagrují atd., ale tím vlastně ubíjejí fantazii a rozvoj kreativity.

Přitom dětem stačí dřívka a můžou si hrát, jak vláček jede v tunelu, jen si ten tunel z těch dřívek nejdříve postaví a pak si představí, že klacík je vláček... Dřevěné a látkové hračky jsou pro mě tím, co dětskou fantazii rozvíjí.

4. Co děti a tvorba? Jsou tvou inspirací, daří se ti uskutečňovat jejich fantazii? Děti samozřejmě v kreativitě nestíhám. Snažím se, ale nemám na ně. Hrozně ráda vyrábím něco podle jejich malůvek a speciáních přání. Jednou je to trojoká mimozemská kočka, jindy maškarní kostým mašinky nebo bezhlavého muže, pak třeba výlet lanovkou na Ještěd. Čím praštěnější nápad je, tím větší je to výzva. Teď zrovna chystám "pandí Vánoce". Vypuknou podle synova kalendáře už v půlce listopadu a trvají až do "normálních" Vánoc. Vše ve znamení medvídka pandy. Trochu jsem si zavařila, protože synové si myslí, že maminka umí vyrobit úplně všechno, co si oni vymyslí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5. Máš nějaký oblíbený rituál při tvoření?

Rituály při tvoření nemám, pouštím se do práce ve chvíli, kdy mrňousek usne, vším praštím a vybíhám schody do pracovny a šiju, vyřezávám, natírám... a to do chvíle než se zdola z postýlky ozve "mami".
Naučila jsem se využít opravdu každou minutu, na rituály čas nezbývá.

 

6. Kolik místa pohlcuje tvá tvorba?

Tvořím v pracovně nebo na kuchyňském stole - tady většinou po večerech maluju. Tvoření si s sebou nikam brát nemůžu, potřebuji k tomu šicí stroj nebo stroj na vyřezávání.

 

7. S čím při tvorbě nejvíce bojuješ?

Nejvíce bojuji rozhodně s časem, ale asi to tak má být. Přesně si pamatuji na první mateřskou dovolenou, kdy jsem se snažila využít každu minutu, kdy mrně spalo. Když Vojta nastoupil do školky, polevila moje tvůrčí aktivita, ačkoli času přibylo.

 

8. Jaký materiál bys nikdy nepoužila a s čím naopak děláš ráda?

Mám ráda veškeré přírodní materiály, nemám ráda plast -  s tím bych pracovat nechtěla.

 

9. Ukaž nám foto prvního a posledního výrobku, abychom viděli vývoj. Jako první jsem vyráběla dekorace do dětského pokoje. Vyřezala jsem (tehdy ještě ruční lupínkovou pilkou) celou krtčí partu. Na první šitou věc si už nevzpomenu. To už je hodně dávno. Můžu ukázat prvního písmenkového stegosaura (je starý 7 let)  a stegosaura, jak vypadá dnes.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10. Na kterou fázi tvorby a prodeje se těšíš nejvíce a na kterou nejméně?

Nejraději mám převádění nápadu do něčeho hmatatelného, nejmíň ráda mám focení, většinou na ně nemám moc času a pořád s ním bojuji. Samozřejmě se těším na vykřičník*** a jsem moc potěšená, když přijde kladné hodnocení od zákazníka. Balení a odesílání balíčků je u mě trochu problematické, protože mi u všeho asistuje Ondra.

 

11. Co považuješ za svůj největší úspěch a naopak neúspěch ve své tvorbě?

Největším úspěchem bezesporu je, když se dětem hračky líbí a baví je. A neúspěch? Nevím, mám spoustu dílčích neúspěchů - hlavně po technické stránce se mi často něco nepodaří tak, jak jsem si představovala.

 

12. Chceš se ve své tvorbě někam posunout? Naučit se jiné techniky, jiný styl? Nebo tě pohltila tvá současná tvorba a chceš u ní zůstat?

Jsem samouk, takže by mi rozhodně neškodilo vychytat technické problémy jak u šití, tak u překližky. Fascinuje mě práce se dřevem, moc by se mi líbila řezbařina. Píšu Ježíškovi o dlátka.

 

13. Když netvoříš na Fler, vyrábíš něco jiného a případně co?

Vyrábím hlavně s dětmi, děláme keramiku, hodně věcí z papíru, nebo třeba barvíme kamínky a šnečí ulity.

 

14.Co na tvoji tvorbu říká rodina, partner, přátelé?

Synové, jak už jsem psala, vše vyrobené kvitují - vždycky dostanou prototyp, nebo tvořím na jejich objednávku a pak nabídnu zákazníkům. Manžel, řekla bych, snáší samotnou moji tvorbu dobře, hůř snáší moje vysedávání u počítače na Fleru.
Ostatní rodina mě chválí. (To asi dělají všechny rodiny, že?)

 

15. Chtěla by ses tvořením živit? Naplňuje tě to?

Rukodělným tvořením bych se živit nechtěla, jráda bych zachovala to, že mě to baví.

 

 

16. Co tě baví kromě tvorby, kterou se zde prezentuješ? Pověz nám něco o svých koníčkách?

Baví mě toho hodně: film (hlavně dokumentární), fotografie, animace, čtení, zahrada, geocaching, běžky, jezdíme na vodu, na kolo. Baví mě být s dětmi jen tak venku. Ráda zařizuji dům, renovuji staré truhly a šicí stroje... Je toho tolik, že se to nedá stihnout.

17. Tvoje aktivity se točí kolem dětí, trávíš s nimi mnoho času. Jakým jiným činnostem s dětmi se ještě věnuješ? Hlavně mě baví si s dětmi hrát, třeba na indiány, piráty, nebo lovce mamutů. Pro děti kamarádů, ve školce, dnes už i ve škole připravuji i několikadenní hry a soutěže, šiju kostýmy a vyrábím rekvizity. Neméně mě baví s dětmi něco vyrábět. Moc ráda s dětmi dělám animace. Je to pro ně velký zážitek, když se neživé předměty dají do pohybu. Přitom animování je velmi jednoduché a dnes už dostupné i v domácích podmínkách. Vojta se pak třeba chlubí, že se mu v pokojíčku "samy uklízejí hračky".

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

18. Bez čeho nebo bez koho si nedokážeš představit svůj současný život a bez čeho se v životě bez problémů obejdeš?

Nedokázala bych žít bez své rodiny, bez práce, která mě baví, bez tvoření. A teď již čtvrtým rokem žijeme v malé vesničce v horách, kde jsem napropsto spokojená, takže vím, že by mi moc chyběly Jizerky a venkovský život.
Jsem moc ráda, že jsem se zbavila města, potažmo velkoměsta, kde jsem 12 let žila.

 

19. Jak si představuješ svůj ideální den?

Ideální den?
Ráno se dostatečně dlouho vyspím, venku je hezky, jdeme na výlet do Jizerek, třeba hledat "kešky" nebo na kolo. Vracíme se domů (někdo za mě uvařil oběd ).
Ondra dvě hodinky spí, všichni ostatní členové rodiny se věnují něčemu svému (já třeba šití).

Odpoledne se poflakujeme kolem domu, já se třeba trochu věnuji zahradě, jdeme s klukama k potoku, navečer se sejdeme s přáteli, sousedy...

Takové víkendy míváme dost často, venkovský život můžu vřele doporučit.

 

20. Kde bys chtěla žít, kdybys nežila tam, kde nyní žiješ?

Asi bych neměnila, s manželem jsme si splnili sen, i když to byla dost velká dřina.

 

 

Děkuji za rozhovor.

A na závěr ještě pár klikacích ukázek z tvého obchůdku.

      

Další rozhovory z naší série a něco o nás najdete na profilu Zlatého dolu.

 

* Montessori pedagogika vychází z principů, které vypracovala italská lékařka a pedagožka Maria Montessori (1870 -1952).
Základním mottem je, že dítě je tvůrce sebe sama: Samo si vybírá podněty, které chce rozvíjet, vybírá s i s čím a jak dlouho bude pracovat. Učitel/ rodič mu poskytuje a připravuje prostředí a pomůcky podle hesla pomoz mi, abych to dokázal sám.
Důležité je propojení duševní a tělesné práce, konkrétní a materiální poznání fungování věcí.

** Waldorfská škola (mateřská, základní nebo střední) podporuje individuální nadání a kreativitu, její pedagogické zásady formuloval rakouský filosof Rudolf Steiner (1861 - 1925).
Rozvíjí člověka jako komplexní osobnost, klade důraz na skupinovou spolupráci, respektuje denní, týdenní, měsíční rytmus.

*** Vykřičník ohlašuje prodávajícímu novou objednávku od zákazníka.