Taky to znáte?

To odhodlání, že se každý den, aspoň chvilku a navzdory všemu a všem, budu věnovat tomu, co mě baví nejvíc- v mém případě malování?

Odhodlání, které se zpravila začně stupňovat koncem roku, kdy je načase si sestavit nový "aktualizovaný" seznam cílů a přání pro rok nový. 

Jo, dělám si ho každý rok. Co rok, dokonce mnohem častěji, protože dát to prostě na papír, to už je skoro, jako začít, že .

No, nicméně, s neúprosnou pravidelností si všímám, že pod náporem denních povinností, jako například práce na plný úvazek, nákupy, péče o dvě děti, muže a dva kocoury (z nichž jeden si nejspíš myslí, že je pes a chce se každý den chodit venčit-kocour, ne muž), vaření, aby rodina nepomřela hlady, mytí hory nádobí, příprava věcí do školy a kamuflování nepořádku, tak se tohle odhodlání nějak podivně smrskne na nekonečné hledání inspirace a sfoukávání prachu ze štětců v hrnku.

Takže jsou dvě možnosti. Buď to nechat běžet ve vyjetých kolejích a za rok tady zase fňukat, jak nezbývá čas ANEBO! si určit priority.

Někde jsem četla, že by člověk neměl odkládat svoje touhy a sny na dobu, až... až budu mít uklizeno, až budou děti větší, až bude míň práce, až budu mít všechno hotové.

Nejlepší okamžik je TEĎ.

Takže na můj seznam cílů přibyde jeden, možná jeden z nejtěžších, a to dát svoje sny na přední pozici a nádobí nechat někde daleko vzadu :)

Držme si palce a ať se sny stanou skutečností! 

S láskou 

Alex