žijeme-li nyní, neexistuje minulost. Už není.Ale my tady stále jsme. V každém okamžiku, v každé chvíli. To, co každou vteřinu někde mizí jsou naše činy, né my. My jsme nekonečné světlo, které prostě existuje a to je vše, co potřebuje. Co my potřebujeme. Pochopit, že tady prostě jsme. Strom také stojí v čase, neví, co každá vteřina života přinese. Prostě tady je. Nechá se životem vést a plyne s ním. Hýbe listy po větru, otáčí se za sluncem, usíná na zimu a probouzí se na jaře. Nesoudí neočekává. Plyne se životem. Vnímá jen to, že právě prší, nebo přiletěl ptáček a zase právě odletěl... . Je prostě tady. I dokonce pstruh stojí v produ a je veden tímto okamžikem, poddává se životu a tvaruje se dle tekoucí vody. Tak také my, musíme žít dneškem, nemyslet na zmizelé činy - protože v minulosti mizí jenom naše činy. My přece stále existujeme - ale v přítomnosti- v minulosti se umí babrat jenom naše neposedná mysl- musíme žít dneškem, a nestrachovat se budoucnosti - co přinese tvoříme nyní - ne potom. činy minulé zmizely, ty nynější vychutnej a zítřejší nyní stvoř :)amen.. ;)

S Láskou Kai :)