Jala jsem se fotit své výrobky. Venku bylo krásně, sluníčko svítilo, co víc si přát.

Vzala jsem suchou větěv, která mi spadla z ořechu a prošla jsem zahradu a skalku, abych nasbírala nějakou tu zeleň.

Touto sbírkou jsem naaranžovala větev, jako aby ty výrobky nebyly takové osamocené.

Vyfotila jsem pár kousků

Pak jsem asi na 5minut odešla. Když jsem se vrátila, že budu ve focení pokračovat, našla jsem tohle!!!

Nadávky sem psát nebudu, aspoň na internetu musím být slušná.

Kdo to sežral !!!!!

Šla jsem hledat viníka!

Bůů, pojď blíž, vůbec nevím, o čem mluvíš? Pasu se a jsem uvázaná, já to nebyla, bůů.

Hledala jsem dál!

Cože? Jaké focení a jaké aranžmá, to neznáme. Venku je hic, tak si tady lebedíme ve stínu.

Jako ty si myslíš, že jsme sezobaly tu tvoji hnusnou trávu? My máme rádi něco úplně jiného, dej nám pokoj, kykyryký! A jestli se naštvem, nedáme ti už ani jedno vajíčko, kokodák! Jak nás vůbec můžeš obviňovat!!!

Moje tři kocoury jsem ani neviděla, jak by taky, když celé dny někde chrápou.  A navíc, ze spáchaného skutku jsem je ani obvinit nemohla, žejo.

Takže zbyly už jen ty bílé nenažrané flundry!!!

Svolala jsem celou partu.

Cože? Jaké focení? Jaký klacek? Jaká tráva???

My to nebyly

Já taky ne, to bych ti nikdy neudělala

Tak kdo to teda byl???

Když se naštvu, půjdete z domu!!!

Tak promiň, my už to nikdy neuděláme, slibujeme na svou kozí čest, mééé.

Viníkům bylo odpuštěno, ostatně jako vždy.

Jen se ptám proč???

Mají velikánskou zahradu, můžou si celé dny chodit kam chtějí.

Jak tedy zní odpověď? No.... asi proto :)