V nedávné době na různých místech v mém blízkém i vzdáleném okolí odešly kočičky... některé se šťastně našly a vrátily do svých domovů, ale některé to štěstí neměly... Mladý kocourek Čendík, který náhle a nečekaně podlehl FIP... Kubíček, desetiletý vitální kocourek, který též zničehonic odešel na selhání ledvin... Předtím Šíša, velký bojovník... Kuba i Šíša byli svěřenci paní Elen, která o ně pečovala a znala je jako nikdo jiný. Velká rána a smutek pro depozitum Brněnský Max. Můžete zachránit milión koček, ale jedna jediná ztracená, jediný prohraný boj vás vždycky srazí na kolena a nutí vás přese všechno vaše vynaložené úsilí pochybovat. Udělali jste opravdu všechno? Vážně se už nedalo pomoci?

Všechny tyto kočičky, ač jsem je v životě kromě fotografií neviděla, jsem obrečela jako vlastní. Znám jejich příběhy, vím, jak moc byly milovány a jaké díry v srdcích svých majitelů, pečovatelů zanechaly.

Paní, která se ujala maličkého Čendíka a poskytla mu krásné měsíce spokojeného, šťastného života mě inspirovala jedinou fotografií- na křesle sedí její malý syn, na tváři rozzářený úsměv a na klíně drží spokojeného kocourka. Nic mě nedokáže povzbudit víc, než přátelství dětí se zvířaty. Nevěřím, že z dítěte, které má pěkný vztah ke zvířatům, může vyrůst zlý člověk.Ta fotka mě vzala za srdce už tehdy a nyní, když jsem se dozvěděla tu strašnou zprávu o Čendíkovi, věděla jsem přesně, co pro jeho lidskou rodinu udělám.

A tak vznikla tato tabulka, aby zahladila rány a zanechala vzpomínky na to hezké...

Až potom jsem se dozvěděla, že fotka zachycuje velmi vzácný moment - Čendík byl u nové rodiny teprve pár dní a velmi se bál... jediný malý chlapeček si získal okamžitě jeho důvěru...

A pak přišla nespravedlivá smrt pro kocourka Kubíčka, syna milé kočičky Mamušky, která sama již zdaleka nepřekypuje zdravím, je velmi stará, pochroumaná z života na ulici... S Kubíkem měli velmi krásný vztah... Paní Elen jí dodnes o jeho smrti neřekla...

Když někde odejde kočička, narodí se opodál kočičí anděl...

Směje se a volá na vás: Nesmutni přeci... bylo mi s tebou krásně... teď můžeš pomoci jiné kočičce... děkuju ti!

Znovu zde děkuji gino za její krásné gesto, za Kubíka, za Elen.

A děkuju všem, komu nejsou opuštěné kočičky lhostejné. A všem, kdo pochopili, že když někde odejde kočička... ani tisíc andělů nikdy zcela nezažene tu bolest...