O víkendu jsem se pustila do tvorby věciček z fima. Vyburcovala mě k tomu objednávka na hambatého pána Kvida.
Když už jsem všechno roztáhla a navíc měla pocit, že nějakou dobu s fimem nebudu chtít pracovat, dala jsem se do toho ve velkém. Seděla jsem u toho celý den, přesněji asi 12 hodin. Strašně mě to začalo bavit! Dokonce jsem se rozhodla nakoupit další barvičky a věnovat se fimu víc!!
Naučila jsem se (dle mého soudu dokonalou) imitaci dřeva, vymodelovala spoustu různobarevných růžiček, masek, a na co jsem byla nejvíc hrdá - 8 lebek, do detailu vypracované v imitacích dřeva či kamene, krásně vysázené zoubky z bílého a tyrkysového fima.... No nádhera. Ze zbytků roztahováky.
Když jsem měla hotový celý plech, šoupla jsem ho do trouby.....
Řeknu Vám, nejlepší způsob, jak zjistit, že Vám nefunguje kolečko na ovládání teploty.....
Nastavila jsem si teplotu, počkala až zhasne světýlko, šoupla plech do trouby, nastavila budík a šla hledat na internet recept, co bude zítra k obědu....
Asi za 8 minut jsem ucítíla podivný plastový pach. Okamžitě jsem vylítla, ale bylo už pozdě....
Na plechu bublaly černé hroudy připomínající vyvřelou lávu, z trouby se linul odporný bilý dým, kterého byla po chvíli plná nejen kuchyň, ale celý byt.
Teď mrznu, protože mám stále otevřená okna, z ulice se ke mně dostává hlasitá ruština občas vystřídaná ohlušujícím zvukem zbíječky.
No a takhle to všechno vypadá....
První dvě řady roztahováků, třetí růžiček, čtvrtá masek a poslední lebek. Ta černá hrouda ležící vedle tlustého pána byl roztomilý růžový králíček.
A takhle dopadla moje objednávka na hambatého pána. Dala jsem si dokonce víc záležet, měl mnohem vypracovanější obličej, špekatá prsa a dokonce vlastnil i pár kulek ;) Jak měl vypadat a jak dopadl:
Tak práci zdar!
