Tato fotografie nenadchne milovníky absolutního pořádku.Také obdivuji pečlivě načančané byty,s dečkami,polštářky a vším tím zbytečným,co dělá domov domovem.Ale nejsem otrokem svého domu.Trochu rozumného chaosu dodá šmrnc i sklepní kóji.Tak Vás do toho svého světa tímto blogem zvu.

Co potřebuje obyčejná ženská ke svému koníčku ? Tak tedy stručný popis vyfoceného nepořádku.Kanava a předloha ,vyšívací kroužek nebo rám a samozřejmě jehelníček.Nejlépe vlastní výroby,přeci si nebudu dělat ostudu kupovaným.Nůžky,které věčně mizí,protože členové rodiny jsou nezbedníci a když potřebují nůžky,tak tyhle jsou vždy po ruce .Bavlnky,zde jich je výjimečně jen pár,obvykle jich bývá tak pětkrát víc.Hrníček od syna.Ne,kávu v něm nenajdete. Ta na tento stolek nepatří.Házím do něj odstřižky,z hrníčku neodletí.Ač neběhám denně s koštětem ,u nás se dá jíst i z podlahy.Kocour je toho důkazem.Ale vraťme se k tématu. Teď už stačí se jen pohodlně usadit, pak nahrbit záda nad předlohou ,zapomenout na vše kolem a vyšívat .Něco týden,něco měsíc,něco mnohem déle.Tento budoucí obrázek si zatím hoví na nádherném ubrusu s  našimi hrady a zámky.Pracovala jsem na něm s přestávkami několik let a celý je k vidění v mojí galerii.Vyšívání není jen o tom hezkém na zdi,stolku,polštáři či límečku halenky.Je to hlavně relax po náročném dnu,ať už pracujete kdekoli.Je to láska na zbytek života pro ty,kteří tomu skutečně propadnou.