Tuto sobotu proběhl již 10 ročník tradičního hudebního festivalu Keltování. Tentokrát ovšem na zcela novém místě.

Dorazila jsem na místo mezi prvními stánkaři a zpočátku to vypadalo spíše beznadějně - jakýsi ďolík, nebo širší rokle, rovný plac široko daleko nikde a dole jeden uvízlý stánkař s dodávkou. Měla jsem na výběr nosit vše od silnice, nebo to risknout. Riskla jsem to a se svoji dvacetiletou škodouvkou po chvíli hledání našla kudy do polí a do rokle. Vydobila jsem si na první pohled skvelé místo, ovšem jak se později ukázalo ostatní stánkaři byli líní slézat dolů a vydobili si místa nahoře na kopci u silnice a ja se ocitla úplně odstrčená uprostřed ničeho. To bylo ještě dobré, ale pak kolem mne začali růst stany účinkujících jak houby po dešti. No poučení pro příště, už vím kam si postavit stánek, jen nesmím zapomenout na lana a řádně ho uvázat, aby neskončil na scéně při prvním závanu větru.

Ovšem největším problémem se ukázalo počasí - 35°C ve stínu odradilo téměř všechny diváky a hudebníků bylo určitě víc než těch co se na ně přišli podívat. Jednomu dudákovi prý vyteklo jakési těsnění z nástoeje, jinému muzikantovi se roztekla kalafuna o dalších škodách ani nemluvě - prostě bylo vedro a tekli všichni... i pivoa chlazené  limonády neboť bylo třeba dodržovat pitný režim. 

Kromě hudby, byly k vidění i ukázky tanců, kteřé si ti otrlejší diváci  mohli vyzkoušet.

Hudební program byl výborný a pokračoval do pozdních nočních hodin, kdy konečně přibyli i diváci, kteří se odhodlali vylést. A kde kdo se napájel skvelou whisky nebo medovinou, což přes den nebylo radno.

Každopádně musím organizátorům složit velkou poklonu, snažili se jak mohli a organizovat na novém místě je vždy náročné. Nutno jen doufat, že příští rok bude rozumnější počasí.