Celý život nás provází kusy hlíny, co si honosně říkájí keramika. Vídáme ji v kuchyni, v koupelně, na WC. Pokládáme na ni jídlo, pijeme z ní kafe, myjeme si v ní ruce, .... Nejhezčí kousky schováváme ve vitrínách a chodíme se na ně s nostalgií koukat: "Hele, tohle jsem dostala jako svatební dar a tohle ke stříbrné svatbě..." Mnozí na nás koukají divně, ale pro nás je ten jelen s parohy nejcennější kousek v naší sbírce...

Je to měsíc, co jsem ji objevila i jako šperk. Ano, přišlo mi to divné, jak můžou dát to do čeho se... na krk? Ale po čase zkoumání jsem tomuto kousku vypálené hlíny podlehla. Našla jsem klub keramického šperku, kde jsou jen o kousek víc poblázněné šperkařky, které dávají překrásným kerašonkům od Vevinky nový život. Najednou se nenachází keramika jen v kuchyni, koupelně, či tam, ale můj můž ji sbírá ze stolu, z postele, z gauče,.... Mohu ji nosit i na krku a mít ji stále při sobě. Nejvíc mě baví ty nechápavé pohledy "Tohle je keramika? Dyť to musí být těžké!" Není! Nosí se báječně, neškrábe, nekouše, není těžká, přitahuje pozornost a je prostě ideální. 

Pro tento měsíc jsme si pro vás připravily v klubu keramického šperku modré novinky. Najde se i mezi vámi někdo, kdo vyzkouší keramický šperk na vlastní kůži? Nebojte, je to návykové jen docela malinko!