Uprostřed nehostinných končin egyptské Východní pouště se nachází klášter svatého Pavla z Théb. Patří mezi nejstarší na světě. Ve 4. století se mniši začali usazovat ve skrytých skalních jeskyních u úpatí hory Galala Al- Qibliya u Rudého moře.

 

  

     Klášter pochází z 5. století a býval v minulosti terčem beduínských kmenů, které jej významně poničily, vypálily a zdejší obyvatele – mnichy – povraždily. Vždy byl však tento svatostánek opraven a uveden znovu do provozu. Místo vypadá spíše jako mohutné opevnění se silnými zdmi, jež obklopují vše cenné, co se ukrývá uvnitř. Dílo je krásné a tajemné a  i velký počet křesťanských poutníků neruší obklopující ticho. Genius loci je všudypřítomný.

 

 

     Nejdůležitější je podzemní kostel svatého Pavla, kde se nachází poustevníkova jeskyně a pohřebiště. Stěny jsou zdobeny freskami a na stropě jsou zavěšena pštrosí vejce, symboly vzkříšení.

    Jednou z výrazných součástí zdejšího opevnění je vysoká věž, jejíž přízemí sloužilo jako pohřebiště mnichů, zatímco druhé patro paradoxně jako zásobárna potravinových rezerv. Ve třetím patře je kaple Panny Marie a mnišské ubikace. V areálu dále najdeme mlýn, vodní pramen sv. Pavla a nástěnné malby ze 13. až 18. století, restaurované v letech 1997 - 2005.

    Klášter považován za nejsvětější místo koptské církve v Egyptě spolu s nedalekým klášterem sv. Antonína.

 

   

    Pavel Thébský  - první poustevník. Pavel se narodil za vlády císaře Alexandra Severa (220–235) v Dolní Thébaidě. Ve svých sedmnácti letech přišel o rodiče, po kterých zdědil velké bohatství. Tím na sebe strhl pozornost tehdejších pohanských pronásledovatelů. Vše vyvrcholilo v roce 249 za vlády císaře Decia (249–251), kdy vypuklo pronásledování křesťanů. Decius neusiloval o fyzickou likvidaci křesťanů, ale chtěl je svými tvrdými opatřeními přinutit vzdát se křesťanské víry. Nařídil tedy, aby každý občan přinesl na usmíření bohů povinnou oběť. Kdo obětoval, byl omilostněn, v opačném případě byl uvězněn nebo dokonce zabit, nejčastěji upálením.

 

 

    Před pronásledováním utekl Pavel do hor, kde ve skalnaté hoře našel malou jeskyni. Když vešel dovnitř, uviděl vysoký datlovník, stékající pramen vody a další jeskyně.  Zjistil, že je to opuštěná mincovna padělatelů. Toto obydlí utvrdilo Pavla v jeho úmyslu přerušit kontakt se světem a svůj život soustředit na sjednocení s Bohem.  Životopis Pavla s názvem Vita sancti Pauli sepsal svatý Hieronymus při svém pobytu v poušti. Svatý Pavel Thébský je patronem poustevníků, výrobců rohožek a košíkářů.