V každém dospělém zůstává více či méně kus dítěte. Ve mně ho rozhodně zůstalo více, protože si strašně ráda „hraju“. Začala jsem pletením košíčků, ale pořád to ještě nebylo to pravé ořechové, tak jsem přemýšlela, až mě napadlo zkusit uplést taky kočárek. Povedl se na první pokus, i když to trvalo déle, trochu mi dalo zabrat jak připevnit kolečka, aby se otáčela, ale i to jsem nakonec vyřešila. Kočárky si nechávám jako takovou lahůdku a když mám více času, abych na to měla klid a pohodu.

Kočárky se mohou použít jako pěkná dekorace do interiéru, jako vtipný dárek se může věnovat novomanželům ke svatbě, k narození miminka, nebo si jej koupit jen tak pro radost.

Každý kočárek je trochu jiný, každý je originál, způsobem upletení, tvarem, zdobením, krajkami i velikostí.

Občas prodávám i na trzích a mám radost, když vidím, že se kočárky líbí. Většinou se každý zastaví, a když už nekoupí, tak aby se alespoň pokochali a zavzpomínali na dětství.

Nejvíc mě překvapil jeden malý chlapeček, který šel s maminkou nakupovat. Když přišli k mému stánku, chlapečkovi se rozzářila očička a povídá: „Jé, mami, koukej ten kočárek - ten bych chtěl.“

Tak to je moje „láska“ - retro kočárky. Když navštívíte můj obchůdek, nějaké tam určitě najdete.