Dlouho uvažuji, jestli se mám s Vámi podělit o zážitky s kolegyní, která po třech měsících "zaučování" mi přijde slepá a hluchá. Kdo zná práci motorizované poštovní doručovatelky tak ví, že jezdíme po vesnicích ve dvou. Většinou ten střed chodí jedna pěšky a druhá objíždí ty odlehlejší části. Normálně to funguje, lidem se snažíme vyhovět a oni jsou vděční, že k nim doručuje poštu někdo, kdo pro ně udělá první i poslední. 

Spokojený zákazník je vždy tou nejlepší odměnou za odvedenou práci a toho si cením i zde na fleru. Bohužel to neplatí u kolegyň, které se snažíte něco naučit a ony se chovají, jako kdyby snědly všechnu moudrost světa. Když se mi nepodaří ani po 10 pokusu někomu něco vysvětlit, tak hledám chybu nejdříve u sebe. Teď však po rozhovoru s lidmi z okolí vím, že se také snažily a dochází jim síla. O práci pošty se i zde napsalo hodně a moc mě mrzí, že převažují negativní názory. Je však těžké vykonávat svoje zaměstnání svědomitě, když Vám druhý dělá ostudu a někdy se dá říci, že podráží i nohy. Prakticky ten, kdo danou práci vykonává déle cítí zodpovědnost za obě a v ten moment jsem narazila. Mohu teď za všechno, za špatně doručený dopis, chybějící složenku i za to, že když řeknu "jdu couvat" ona mi vleze do kufru.

A už se těším na zítra, co mě zase čeká. Víkend byl ve znamení šití a pletení novinek především pro dětičky. Úžasně to dobíjí "baterky", a protože na práci poštovní doručovatelky nedám dopustit, tak přežiju i srážku s bl...m. Jelikož mám v záloze spoustu materiálu, jak na pletení tak šití, tak se máte na co těšit.

Stále platí, že ke každému nákupu získáte dárek, většinou poštovné zdarma, k ponožkám tašku a k nákupkám šperk nebo nákrčnk.