Začalo to koťátkem - britským stříbrným krátkosrstým kocourkem Benjaminem, ze kterého se po pár měsících vyklubala dlouhosrstá čokoládová kočička jménem Benji.

K ní přibyla kamarádka na hraní modrooká Tyruška. Vzala jsem si jí z útulku v Praze jako 7 měsíční definitivní kočičku. Milovala teplo, takže ležela buď na topení, před krbem nebo na víku akvaria, kde hřála alespoň zářivka.

Jednou se stalo, že na procházce s neteří Johankou jsme uprostřed pole našli malého 4 měsíčního kocourka, který měl porouchanou přední nožičku. Byl tak odřený a opuštěný, že jsme ho nechali ošetřit a na chvíli mu dali domov, než se nenajde někdo, kdo by se ho ujal... a tak se naše kočičí rodina rozrostla na 3. Joffrey už u nás zůstal, jen nožičky mu zůstaly taky jen 3. A Tyruška mu byla náhradní mámou, starala se o jeho kožíšek a jeho blaho. 

Naše smečka přibývá, ale bohužel i ubývá. Tyruška za příliš krátký opustila oba svoje kamarády a naší velkou smečku. Byla to ztráta člena rodiny a často vzpomínáme na kousky, co spolu s Joffíkem prováděli..

Nedlouho potom co odešla, se u domu začal objevovat pohublý a nemocný mourovatý kocourek. Nejdřív jsme mu dávali jídlo ven, a když jsme získali jeho důvěru, začali jsme ho uzdravovat. V létě se naučil chodit krást jídlo z terasy Benji a Joffreymu a tak jsme se ujali dalšího bezdomovce. Teď je z něj dobře živený a věčně hladový mourek, který se jde občas podívat ven, jestli je tam všechno jako dřív. A protože přišel odnikud, dostal jméno Monte Christo.

V červnu jsme se rozrostli o další živočišný druh - pejska. Leila je oddané útulkové mazlidlo a s kočičkama si rozumí. Teď už konečně začíná prohánět kočičky a ne ony jí :-). Ale samozřejmě z legrace a mile. Její jazyk omyje Monteho napoprvé téměř celého.

Prázdniny přivedly hodně změn. Přišlo k nám vyhublé maličkaté koťátko, které jsme předali sousedům, protože rodina povolila max. počet kočiček 3. Jenže naše kočičí farma se mu líbila víc než sousedovic opuštěná kůlna, tak u nás napůl zůstalo.

A jak šel život, vzal si koncem srpna Jofreyho. Přešel přes duhový most a určitě tam teď dovádí s kamarádkou Tyruškou. Takže koťátko vystřídalo Joffíka a zůstalo u nás se jménem Orion. 

Mít doma živého tvora je nádherné. Odchody přes duhový most vždycky bolí a vidět Monteho stále vyhlížet svého kamaráda je hrozně smutné, ale takový je život. My kočičkám dali šanci mít ho lepší a jejich společnost je ten nejkrásnější dar, který dávají ony nám.