Konečně vykouklo sluníčko a obloha je vymetená bez mráčku. Mám najednou takový klid na duši...nedá se to popsat. Klid občas narušují děti, Adámek který si zase postavil hlavu a ví Bůh,že na to má věk,ale já na to nemám nervy :-)) , Emmička,která ženské jemné pokolení reprezentuje věčným kňouráním. Klid... Ach jo.

Když se děti zabavili sedla jsem ke stolu a u kávy se pustila do "ušniček" jak říká Adámek. A vzniklo sedm nových kousků. Večer je vystavím. Snad to zvládnu nafotit za dětské asistence a vystavit až se vrátím z hodiny tance.

Bože je tak krásně!! Nejraději bych si už sedla ven a tvořila venku. Práce pod rukama by zlehka plynula a já měla radost. Kamarádky zásobuji novinkami ze své "dílničky" a jejich zájem a radost mě popohání kupředu.

Poštou mi jde zase jedna pěkná zásilka plná korálků a novinek a já se cítím jako malé, nedočkavé dítě. Zase budu moct tvořit nové a nové. A příští měsíc snad konečně přijdou na řadu i jiné techniky, jako decoupage,mýdla, doplňky pro břišněnky.... Konec dubna pro mě bude malinko stresový a prodělám svou velikou premieru - poprvé veřejně vystoupím v roli tanečnice na jedné historické akci.

Krásný jarní den, plný teplých, slunečních doteků  vám všem, přeje Evča