Vážení a milí čtenáři,

tak jsem opět zde se svým příspěvkem na náš blog, tentokrát píšu neobvykle z karantény. Je to pro mne docela náročné, chybí mi kamarádi, kolektiv v práci, navíc se do práce z rodiných důvodů nejspíš jen tak hned nepodívám. Nicméně pevně věřím, že až bude situace lepší, zase se do práce vrátím a vše se vrátí k normálu, na to se teď těším ze všeho nejvíc.

Abych byla v kontaktu se svým oborem, vzdělávala se i během karantény, navíc splnila povinné hodiny školení, zúčastnila jsem se dvou webseminářů a konverzace v angličtině po internetu. Jako první jsem se zúčastnila angličtiny. Z počátku jsem měla trošku strach. Jak taková konverzace po internetu bude vypadt? Podaří se mi připojit? Dne 9.4. ve 12:00 hodin jsem se pokusila připojit ke skupince konverzujících a paní lektorce. Internetové spojení se k mé radosti zdařilo. Bylo nás zde přihlášeno celkem dost, nekteří ale nebyli vidět a slyšet, předpokádám, že se tedy nakonec nezúčastnili. Na úvod nás přivítala paní z jazykové školy a poté se nám představila paní lektorka Bernadeta a začali jsme si povídat. Nejvíce si povídala s jednou účastnicí, která byla hodně aktivní, probírali situaci kolem koronaviru, jak zvládáme karantému, čím se zabýváme v době karantény a já se začala také zapojovat. Povídali jsme si o svých zkušenostech s koronavirem, o zprávách ze zahraničí, přešli jsme i k jídlu a domácím mazlíčkům. Představila jsem paní lektorce své domácí mazlíčky a ona naopak ty své a povídaly si o tom, co je důležité dělat, abychom karantému všichni přežili co nejlépe, jak to probíhá u nás doma a hodina přátelského povídání velice rychle utekla. Musím napsat, že se mi ta hodina opravdu líbila, zopakovala jsem si své znalosti, naučila se nové slovíčka a fráze, poznala milou paní lektorku. Co mi vadilo, bylo, že konverzace pro mne jako pro začátečníka byla příliš rychlá, nemohla jsem ji zpomalit, tak jsem občas něčemu nerozuměla. Navíc spojení nebylo úplně nejlepší, občas byla slabá hlasitost, občas naopak moc nahlas. Přesto jsem byla ráda, že jsem prostřednctvím svého notebooku navázala spojení s okolním světem a mohla si rozšířit , upevnit a zachovat svoje vědomosti. Moderní technika je skvělá věc a dokáže skoro zázraky. Zároveň jsem si uvědomila, jak je důležitý osobní kontakt, který sebelepší počítač nenahradí. Už se moc těším, až se budu konverzace v angličtině zúčastnit naživo a zase uvidím své kamarády a kolegy.

S přáním všeho dobrého

Za Sdružení Filia

Marie Graciasová

sociální pracovnice