V dnešní době počítačů, tabletů, mobilů a různých technických vymožeností již není psané slovo příliš v kurzu.

Lidé nepotřebují diář či zápisník, který by u sebe nosili tak jako před lety...

...já však patřím k těm, u nichž jedno či druhé najdete.

Mám ráda psané slovo.

Jsem nejspíš poněkud pošetilá, ale na Vánoce svým blízkým raději pošlu přání, než smsku.

Proto tento krátký blog věnuji těm, kteří na tom jsou obdobně jako já ;)

Nejsem vyučená švadlena, ale šití jsem podlehla na mateřské a už se tohoto koníčku budu jen těžko vzdávat :)

Jednoho dne jsem však začala šít různé obaly a kompletovat je do konečné podoby na diáře a zápisníky. Pohltilo mě to a vždy se těším na konečný výsledek. O to větší radost mám z toho, když se někomu má tvorba zalíbí.

Většinou to začne objevením nějakého pěkného motivu na látce, nekupuji ji příliš, aby se neokoukala.

K tvorbě sedám většinou, když dítka spí, jinak je to kolem mě velký mumraj.

A tak něco málo z mé dílny k nakouknutí...

Nejprve si navodíme tu správnou atmosféru

Poté je nutno vybrat vhodnou látku

Připravit přítele Brothera k šití

Naměřit, ustřihnout, připravit etiketku, kovové růžky...

Věnovat se samotnému šití....

a hle?

Dílo dokonáno...

A pokud se někomu zalíbí, může se začít balit ;)

A u některých výrobků nesmím samozřejmě zapomenout na výstupní kontrolu

Děkuji za nakouknutí a těším se zase někdy...

Vaše Ondyna