Tento blog má svůj původ v roce 2006, kdy jsem ho stvořil pro jednu internetovou prezentaci. Po drobné aktualizaci ho nabízím k přečtení i zde, na FLERu…
Proč fotografovat desítky let starým fotoaparátem?
Protože si myslím, že bychom v záplavě pixelů a dohad o tom, který z fotoaparátů a objektivů je lepší, neměli zapomenout na přístroje, které používali naši rodiče, prarodiče i praprarodiče. Přístroje, kterými se stále dají pořizovat fotografie. Přístroje, které sice umí minimum toho, co současné fotoaparáty, ale na druhou stranu nás nutí při fotografování více přemýšlet.
Volbu ISO (DIN, ASA) nelze provést tlačítkem, ale musíme disponovat různě citlivým materiálem. U mnoha starých krasavců je třeba namísto otáčení zoomem použít nohy a to správné místo si najít.
U přístrojů s centrální závěrkou zapomeňme na expoziční časy kratší než 1/500… U dlouhých expozic nám budou dobrým pomocníkem hodinky
.
Proč tohle všechno pro fotografii obětovat, když to jde mnohem jednodušší cestou? Pro dobrý pocit a to někdy není zrovna málo….
MOSKVA 4
Dívali jste se někdy na diapozitiv 6x9? Nebo zvětšovali políčko negativu tohoto formátu? Ne? To je škoda, protože by Vám tenhle formát učaroval a i přes to, že vývoj nelze zastavit, byste si občas nějaký snímek tímto (nebo jiným podobným fotoaparátem) určitě dopřáli.

A proč jsem já zvolil Moskvu? Jistě, pro formát 6x9 se nabízejí i jiná řešení. Určitě by mi nevadila třeba Linhof Technika 6x9, ale to je o něčem jiném…
Mě Moskva ležela ve skříni, zdědil jsem ji totiž po svém dědovi a chvíli trvalo, než jsem se odhodlal ji vyzkoušet. První výsledky nebyly úplně valné, ale o to větší se mě zmocnila chuť dosáhnout něčeho lepšího...
Moskva 4 se řadí mezi fotoaparáty s dálkoměrem spřaženým s objektivem . Dodnes jsem neobjevil jedinou, byť sebemenší, nevýhodu tohoto udělátka pro zaostřování. O co jde?
Za prvé jde o nejspolehlivější "zaostřovadlo", které kdy kdo vymyslel:-). Za druhé, fotografovaný objekt sledujeme v optickém hledáčku (ne skrz objektiv) a zároveň přes polopropustné zrcadlo, na které je přiváděn obraz z druhého "okénka" na přístroji (obraz je zabarvený např. žlutým filtrem). Pohyb dálkoměru je spřažený s otáčením objektivu. Zaostřeno máme, když se obrazy (nezabarvený a zabarvený) v hledáčku dokonale překryjí. Špatně se to popisuje, případnému zájemci nakreslím:-).
Pro komponování je na těle fotopřístroje ještě průhledový hledáček - klasický problém paralaxy, tedy toho, že se výsledná fotka mírně liší od toho, co vidíte v hledáčku se dá kapkou cviku zvládnout.
Takže, kdy, jak a co fotografuji s tímhle krásným fotopřístrojem? Bohužel, ne zas tak často, jak bych sám chtěl, ale když na to dojde, tak si to parádně užívám. Díky rozměrům složeného fotoaparátu (165 x 97 x 48 mm) se pro něj vždy najde místo v batohu vedle obvyklého fotogafického vybavení. Přístroj rozbaluji ve chvíli, kdy chci fotogafovat námět, který (podle mě) stojí za to.

Abych nezapomněl, Moskva je vybavena objektivem Industar – 23 (110/4.5) a centrální závěrkou. Objektiv vůbec není špatný...

Určitě je k práci téměř nezbytný stativ (i když jsem pár fotek z ruky taky udělal) a drátěná spoušť. Expozimetr taky není k zahození. A náměty? V drtivé většině krajina, využívám maximální hloubku ostrosti, fotím na jemnozrnné inverzní a negativní materiály (ISO 50 – 100).

Příprava na fotografování je skutečným obřadem a chce klid – nedoporučoval bych tento fotoaparát na poznávací zájezd pořádaný cestovní kanceláří:-) - pokud člověk nenajde spřízněnou duši, která by asistovala, je lépe mu býti samotnému.
Vyplatí se nezapomenout na filtry, závit objektivu sice neodpovídá běžnému filtrovému vybavení, ale není nic jednoduššího než filtr před objektivem podržet. Zatím jsem si netroufl na použití přechodových Cokinů:-), v hledáčku se jejich účinek fakt neprojeví, ale třeba to taky někdy zkusím.

Snad ještě podotknu, že je-li výsledkem celodenního snažení jeden dobrý záběr, jsem nad míru spokojen.
Dlouho jsem si říkal, že diapozitivy 6x9 si nechám jen pro sebe. Ale postupně jich přibývalo a nakonec jsem už některé nabídl na Fleru…
Dlouho dlouho, chodil jsem před 4-5ti lety po labech a snažil se přimět laboranty k naskenování políček 6x9 dle mých představ – tím byla fotografie včetně „originálního“, značně nedokonalého okraje.

Asi jste si všimli, že fotografie mají vadu v pravém horním rohu. Všude mi tvrdili, že maskovací rámeček jejich zařízení to neumožňuje. Nezbylo, než si poradit jinak - maskovací rámeček skeneru Epson Perfection V750Pro to umožňuje v pohodě...
K té vadě na okraji - je způsobená vmáčklým měchem, který nemám odvahu spravovat (ono to moc ani nejde). Navíc, vůbec mi to nevadí, právě naopak.

Chvíli trvalo než jsme si se skenerem začali rozumět:-), zejména v oblasti „color managementu“ jsem přece jen nebyl úplně jistý v kramflecích. Díky pár provztekaným nocím se ale mnohé zlepšilo:-).

Krásu formátu 6x9 z těchto náhledů asi příliš neoceníte, originály jsou v rozlišení 3200dpi při velikosti filmového pole. Když budeme uvažovat (pro velké zvětšeniny dost diskutabilní) minimální hodnotu rozlišení 300dpi, dostáváme zvětšeninu o kratší straně 60cm... A to lze na Epsonu skenovat v optickém rozlišení až 6400dpi.

Práce v komoře při klasické zvětšování je s tímhle formátem také "něcíčko"... Při formátu 6 x 9 už mají smysl i kontaktní kopie a jejich kvalita... no, to se musí vidět.
Následující dvě ČB fotografie byly pořízeny na materiál Kodak T400CN. Tento negativ se výborně skenuje a pokud nemáte možnost domácího zpracování klasických černobílých materiálů, lze jej vřele doporučit (pokud tedy bude ještě někde k sehnání...). Zatím Vám jej ještě vyvolají v každém labu, ale po několika hrůzných zkušenostech bych pečlivě vybíral.


Přesněji řečeno už jsem si vybral - proces C41 si volám sám. Podobně dobře se pracuje například s Ilfordem XP2 nebo FUJI Neopan 400CN.
V případě ČB ukázek jsem zvolil ořez a trochu jinou úpravu.
Tak, to je prozatím vše. Ale vzhledem k zásobě materiálu v lednici a poměrně silném fotoabsťáku myslím, že brzy přibudou další fotky:-).
Marpen
