život je krásný ve všech svých podobách :)

Bodleru

V myšlenkách se opakuji
s rukou volně loženou,
v propast hledím na okraji
snad mě známí doženou.

Až zas jednou znova splynem’
necháme se volně nést,
třeba proč ne klidně plynem
vnitřnosti nám budou téct.

V rozkladu té necudnosti
rozpouštět se potají,
pozveme sem řadu hostí
i červi se k nim připojí.

Prostupovat znovu hlínou
živit život rozkladem
z kukel se tu jen tak líhnou
motýl, mol před potkanem.

Z kanálu si líně kouká
co by mohl s chutí sníst,
pozoruje to i malá moucha
kam by měla děti snýst.