O víkendu bylo krásné počasí ... podzimní barvy kam se podíváš, sluníčko vykukovalo zpoza mlhy až jí úplně vyhnalo a rozehřálo zem, lidi i zvířátka, rozzářilo krásné barvy listů a nebe ...

Já jsem neodolala, nabila jsem baterku do foťáku, natáhla staré džíny, sepla vlasy, natáhla tričko, mikču, vestu (přecijen ve stínu je už chladno a já jsem zimomřivá), naskočila do vozu a odfrčela kousíček za Prahu, kam chodím na koně. Již dlouho jsem plánovala udělat si nějaké pěkné fotky koníka, na kterém jezdím pár let a který je prostě ... prostě jedinečný a pro mě pohádkový. Vztah ke koni, kterého jezdíte, pochopí každý, kdo si na koníka byť jen konečky prstů sáhl a podíval se mu do očí...

Nejdříve proběhlo krátké zkrášlování fotografovaného subjektu, hřbílko, kartáče, houbičky a nakonec trocha lesku. Ikdyž jsem měla chuť mu nechat v hřívě tu slámu, kterou si tam naaranžoval při spaní, ale to zase někdy příště :-) Nabrala jsem si kapsy plné jablek a byli jsme nachystaní.

Nejsem žádný profík, pouze si tak hraju, takže profíci mezi Vámi určitě najdou spoustu much (a klidně mi řekněte pár triků, já se učím moc ráda). Já mám z fotek radost...tak se chci podělit a třeba potěšit i někoho dalšího.

Tak tady je Quattro :-)

No a takto to vypadá, když vám někdo strčí na poslední chvili před objektiv kotě :-)