Kterak luční koník o pár šroubků přišel

Jedním z mých mnoha snů bylo vlastnit obnitkovací stroj tzv. overlock. Po dvanácti, možná více letech toužení, jsem si jeden takový nadělila pod stromeček.Nejedná se o žádný luxusní stroj za několik desítek tisíc, ale přesto to byl můj pan Někdo...tedy dokud jsem ho nevyzkoušela. Zapla jsem ho, vyzkoušela, jak řetízkuje...dobrý. Jen, co jsem si vzala látku, že něco vyzkouším, vyvlékla se mi nit. Navlékat takovou mašinu, to je pro mne za trest. Každý začátek je těžký, musím vydržet. Jak to, že to nejde, přece nejsem tak blbá, abych nezvládla navléknout jednu nit. No nic, mám chuť s overlockem praštit, ...raději ho odkládám.
dva dny poté...
Zkouším půl hodiny navlékat třetí nit zleva, opět neúspěch. Odkládám stroj.
 týden poté...
Beru si do rukou návod a listuji v něm. Černobílý postup, jak navléct čtyři barevné nitě je mi
k ničemu. Zkoumám barvy a značení návleků nití a píši poznámky. Po několika pokusech, overlock odkládám. K čemu mi vlastně je? Další lapač prachu!
sedm dní poté...
Zjišťuji, že přímo na stroji je nakreslen barevný návod, jak navléci tu kterou nit. Zkouším. Hurá!Jde to. Po pěti minutách úspěšného obnitkování se mi vyvlékla ona třetí nit zprava. Nedaří se, stroj opět nešije. Jak je to možné? Vzdávám to...
následující den...
Pročítám důkladně brožuru a zjišťuji nevídané věci :), poté studuji obrázky přímo na stroji a objevuji důležitý detail v navlečení oné problematické nitě. Ono to šije, ono to šije! ...to snad nemůže být pravda! Vyvlékla se mi opět TA nit. Navléknu a šiji. Bezva. Navlékací peklo mám za sebou. Alespoň už to umím. Je moc hodin, zítra je také den.
zítra (dnes) ...
Zkouším šít z různých druhů materiálů, pohrávám si s regulací  a šířkou stehu. Křach, zlomila se mi jehla. Listuji v brožuře, jak mám jehlu vyměnit. Zlomená šla ven hned, jak tam mám ale tu novou dostat? Je tam blbý přístup. Do háje, spadla přímo do vnitřku stroje. A je to v ... Zatřesu  s overlockem, jestli náhodou nevypadne. Musím jednat. Beru si šroubovák a otevírám zajištěný dekl. "Co děláš, ty šrouby byly zavoskovaný, teď už se ti na to nevztahuje záruka!" sděluje mi moje drahá polovička.No, jo, došlo mi. Už se ale nedá nic dělat, tak aspoň vyndám tu jehlu. Už ji mám. Tak a teď to zavřu. Jenže ne a ne to zavřít. Já se snad zblázním. Nakonec se pohádám. Naštvu se a odnáším overlock na své místo. Šroubky jsem si radši dala do obálky, aby se mi neztratily. Zakopávám o krabici s odpadky...jen tak tak držím balanc. Spadla mi tam krabička se součástkami  a pomůckami k overlocku. Pokládám overlock na zem a  z krabice vybírám olejničku, šroubováček,patky a bůhví co ještě. Hrozný den.
...další den
"A nezapomeň vynést odpadky, ať to tu nesmrdí," křičím na svou drahou polovičku. Odpoledne si sedám k overlocku a  zkouším, zda půjde dekl přišroubovat. Já jsem ale husa, minule jsem tam dala jiné šrouby. No, hlavně, že to jde a kde jsou ty dva zbývající? Byly v té obálce... Kam jsem je jenom ...to snad ne, spadly mi do té krabice, byly přece v papírové obálce, tu já ale nevyndala. Beru telefon a volám : Ahoj, do které popelnice si vyhodil tu krabici, jsou v ní šrouby k overlocku. Opakuji si pro sebe první vlevo od vchodu. Utíkám po schodech, otevírám popelnici...prázdná. V záchvatu šílenství otvírám i odstatní kontejnery, jsou prázdné. To snad ne...Uklidňuji se a zkouším, zda dekl, přichycený jen na dvou šroubech nevypadává. Lehce drží. Jsem vyřízená, ale zkouším šít. Jde to. Tak to bylo mé dlouhé a perné seznámení ses lučním koníkem, jak overlocku říkám. Doufám, že mne po tolika malých útrapách už nezklame.