Jak jste možná mnozí postřehli, pár dní jsem tu mezi Vámi nevířila. Vířila jsem totiž vody Lipenské...ehm tedy, pěkně po pořádku...
Všechno to začalo ve čtvrtek ve 4:30 ráno. Odporné řvaní budíku - jako vždy, v tuhle nekřesťanskou hodinu. Komu by se taky chtělo takhle brzy vstávat? Hážeme věci do auta, a že je jich spousta: karimatky (ty se hodí vždycky), spacáky, záchranářské uniformy, oblečení, neopreny, boty, plavky, pádlo, kajak na střechu, granule pro psa, misku (sakra, proč ten pes potřebuje tak málo?), psa do auta a jedeeem! Směr Lipno. Zrychlený přesun právě začal. Je půl šesté.
8:00 ráno, čtvrtek. Na místě
Lipno - Dolní Vltavice - Výcvikové centrum Vodní záchranné služby ČČK MS Český Krumlov
Celá banda studentů nedočkavě postává před domem navlečená v neoprenech. Musíme začít. Ani jsem se nestihla oklepat z té cesty, chvátám se rychle nasoukat do plavek a neoprenu, ještě z něj rvu cedulky...
O pět minut později už se rozplavávám s první skupinou a začíná nácvik narovnání a tažení tonoucího. O kus dál má kolega instruktor na starosti vynášení z vody a vedle se trénuje záchrana s motorovým člunem.
Skupinky se vyměňují, děláme klasické kolečko, všichni si musí zkusit všechno. Následuje oběd, krátká pauza a další výcvik. Tentokrát si procvičujeme lanové techniky a typy úvazů. Střídačky...pauza na jídlo, přednáška, vyhodnocení dne...končíme ve 22:30. Výborně! Můžu se jít ubytovat a vybalit!
8:00 ráno, pátek
Začínáme další výcvik, tentokrát přesunem na slalomový kanál do Českého Vrbného. Náramně se bavím! Jsem ve svém živlu!!!!!! Vodááá! A ještě divokáááá!
Trénujeme plavání ve vodě, ne každý je tak v pohodě jako já. Válčíme se stresem, ale zvládají to všichni. Jsou šikovní. Učí se ještě záchranu tonoucího, ovládání raftu. Den je nádherný. Uzavíráme výcvik praktickou zkouškou záchran tonoucíhc rafťáků, kteří se převrhli ve válci - figuranty jsme, jak jinak, my, záchranáři. Zvládli to! Zachránili nás všechny. Končíme pěknou perličkou na závěr - proplaváváme si nejtěžší úsek jen ve vestách helmách. Je to prostě super.
Vracíme se do výcvikového centra, ještě absolvují přednášku, končíme a máme pro ně překvapení... Noční plavání. Hlásíme jim poplach. Musí se rychle převléct do neoprenů, odvážíme je na motorových člunech asi 1 km po vodě od naší základny. Nevím, pro koho je to větší adrenalin, hlídáme si každou hlavičku, aby byla nad hladinou a plavala správným směrem. Ještě že se drží ve skupinách, jak jsme je rozdělili.
Po 15 minutách plavání si všímáme podivného chování v jedné ze skupinek. Přijedeme blíž a už lovíme jednu mladou ?oběť". Slečnu balíme do deky a vezeme ji ke břehu. Je podchlazená, drkotá zuby a je ve stresu. Dýchá nepravidelně a je v lehkém šoku. Sedím s ní ve člunu a tisknu ji k sobě: ?Nádech... výdech.... nádech..... výdech...." klidně jí šeptám do ucha a uklidňuji ji. Poslouchá mě a zklidňuje se. Teď už jen rychle na břeh a do teplé sprchy. Horkou čokoládu, zabalit do deky a bude chlapík jako rys (ehm...vlastně slečna).
Byla statečná, ale síly jí došly, to se může stát každému.
Akce byla úspěšná. Nikdo se neutopil, všichni ostatní doplavali bez potíží a teď už chrupkají v postýlkách. Ráno zase začneme nanovo.
8:00 ráno, sobota
Dnes budeme procvičovat techniky stabilizace páteře ve vodě s použitím aquabordu. Zvládají to dobře. Jsou moc šikovní. Vymění se ve skupinách a dají si oběd. Odpoledne bude náročné.
Rozdělíme úkoly, skupiny - Bravo, Charlie, Delta a vysadíme je v terénu, prozkoušíme, zda reagují na tonoucí a umí je správně a včas zachránit, přesouvají se na člunech, raftech, pěšky...vše s plnými batohy se vším, co by mohli potřebovat. Jeden beru do ruky....je tedy sakra těžký.
Ještě rozdělat oheň a mohou se vrátit domů....
8:00 ráno, neděle
Závěrečné zkoušky, všichni jsou skvělí....kurz dopadl výborně, prošli všichni. Ale hlavně! Přesvědčili nás, že dokáží držet pospolu, vytvořit tým, vzájemně si pomáhat a hlavně! Také umí přežít a zachránit...
