Když už člověk neví kudy kam, píše ze zoufalství blogy (místo aby se vyspal, protože ráno moudřejší večera). A já jsem vážně zoufalá. Dva roky se zabývám myšlenkou většího bydlení než naše současná 2+1 s šestačtyřiceti metry, přešla jsem už od stavby domečku přes rekonstrukci až po pouhý panelákový byt... po půl roce hledání konkrétního bytu se zadařilo, máme. Ovšem co teď? Nemám nejmenší ponětí jak začít. Měla jsem takových plánů, co jak udělat lépe, ale vše vycházelo z chyb současného bydlení. Ale tam se bude začínat od podlahy, zcela nově... ale JAK? Jsem jaksi v inspiračním háji. Jsem tak přeinspirovaná, až nevím, co chci. Také finance limitují, i když na základu bych nerada úplně šetřila. Další otázka zůstává, nakolik rychlá by ta rekonstrukce měla být, jestli zase podlehnu v nečem nátlaku a svolím k rychlejší variantě, čili kratšímu bydlení u rodičů (byť rozumných a chápavých)... 

Co mám:

Na základu se šetřit nevyplácí.  Chci kvalitní podlahu, hezké dveře a pěknou kuchyňskou linku.

Co nemám:

Netuším, jaký materiál na podlahu je pro nás nejvhodnějším kompromisem (a že na mé požadavky je kompromis vše...), jakou barvu mají mít tedy i dveře a jestli dát přednost lince, která se mi líbí již pět let a ještě nějaký pátek by mohla, či vybrat jinou, ještě nadčasovější? A co teprve jak poskládat obývák, jakou vybrat postel a jaké skříně? Připadám si totálně neschopná myšlení, ale tak zoufale se nechci vzdávat...