... jsem porušila a porušuju svoje soukromý předsevzetí, že nebudu kupovat žádný nový látky.

Víc mě totiž baví zpracovávat to, co už mám nebo co mi někdo přinese s tím, že já to určitě využiju. A úplně nejvíc to, co někde nečekaně objevím: kousek staré látky, kousek starého oblečení. Vyprat, vyžehlit a dát mu novou a jinou šanci... Spojení "záplatované, ale čisté šaty" (Kde se to jen říkalo? V pohádkách? V Babičce?) ve mně vyvolává velkou libost, je v něm tolik informací: péče, považování si věcí, neplýtvání, pořádkumilovnost, vůně čistoty, jednoduchost... A asi i nutnost, ale to už nezní tak dobře :)

Jenže tenhle post je o pravém opaku. O zbrusu nových látkách, které jsou prostě tak krásné, že jsem jim neodolala a načas či v mezičasech kvůli nim porušuju své výše popsané rozhodnutí.

Jsou tak krásné, že šití z nich mi přijde tak trochu "zadarmo", že kdybych je snad jen entlovacíma nůžkama rozstříhala na kapesníky, tak se výsledek  musí líbit. Že tu hlavní práci za mne už jaksi odvedla designérka Sarah Jane. Ale na druhou stranu Sarah je jistě navrhovala s tím, že se z nich bude něco šít, takže vše je, jak má být :)

A ještě chci dodat, že jich mám nakoupeno docela dost.

A že jsem nezhřešila jen látkami od Sarah Jane, au :)