Někdy se nacházíme na místě tak temném, až si myslíme, že jsme byli pohřbeni…Ve skutečnosti jsme byli zasazeni.

K tomu, abys mohla „vykvést“ je mnohdy zapotřebí velké odvahy. 

A tak se stane, že do TOHO skočíš, i když máš STRACH! 

JAK to všechno bude?

Jak to zvládneš? Chceš mít přece všechno perfektní!

Co si o tobě všichni pomyslí? Tvá rodina? Přátele? Známí?

Hlava tě tlačí. Svět se s tebou točí. Pořád přemýšlíš. Špatně se ti dýchá. Nemůžeš spát. Nestíháš jíst. Ze stresu tě bolí ramena i bedra. Je ti úzko. Občas se i třeseš. Trápíš se a dojde ti, že TO, co tak miluješ, si VŮBEC neužíváš. Máš pocit, že už to vlastně ani nechceš a jediné co teď chceš, je….

KLID…chceš klid…a tak zavřeš oči, a začneš…

DÝCHAT...soustředíš se jen na svůj NÁDECH… a VÝDECH…posloucháš ho…dáváš mu veškerou svou pozornost. Vstoupíš do posvátného přítomného okamžiku.

Vnímáš jen sebe, vnímáš to , co je TEĎ. Jako by ses zastavila a všechen ten, kolem tebe poletující, chaos se zpomalil. Tak jako třpytky kolem námořníka v malinké „magické“ kouli. Jsi klidná, lehká, tak zvláštně mlhavě soustředěná. 

A v tom nádherném, přítomném, kouzelném okamžiku ti dojde, že tady na Zemi jsi přece proto, aby sis hrála, tančila, zpívala, malovala, tvořila, lezla nahoru ale i padala dolů…

A proto… propust, tu a tam, myšlenky ze své služby a VĚŘ, VĚŘ, VĚŘ, že vše je tak, jak má být. Přivolej opět do svého života tu nádhernou, magickou LEHKOST a HRAVOST!

text a ilustrace: Miluna

(inspirace Mocer.cz)