Štětec sice používám, ale jenom na „vyprašování“, barvy totiž nanáším jehlou a možná se Vám to bude zdát divné, ale důležitou roli hrají také nůžky.

Klasická technika suchého plstění, tedy zpracování vlny speciální plstící jehlou, je sice nezbytným krokem výroby, přesto se tyto vlněné malby od všech ostatních liší. A čím? To je takové moje malé, kouzelné tajemství...

Prozradím Vám ale, jak jsem na tuto úžasnou techniku úplně náhodou narazila.

Stalo se to, když jsem chtěla vyjmout nezdařená dílka jiného typu z kovových lůžek a zachránit je tak. Ale nešlo mi z nich vlnu vytrhnout, a to dokonce ani hrubou silou. Trochu jsem se u toho vztekala, a tak přišly na řadu nůžky. Nakonec jsem se ani až na dno nedostala. Uvnitř na mě totiž čekal poklad ♥

Tady jsou ty úplně první náušničky. 

 Během chvilky jsem na ně měla hned několik zájemců, jenomže přesně takové jsou a navždy budou jenom jedny. To je jedna z vlastností a hodnot, kterou si každé takové vlněné dílko nese. Dva totožné kousky se mi totiž nikdy "namalovat" nepodaří...

 A jaká je taková vlněná paleta barev? No řeknu Vám, že by se s ní dalo mazlit ♥ Je měkoučká, heboučká a rozhodně se od ní neumažete...

 Do práce s vlnou není těžké se zamilovat.

Mějte se krásně

Andrea