Dříve se běžně v každé chalupě na Velikonoce obdarovávali koledníci barvenými nebo jinak zdobenými vajíčky. Dnes toto lidové umění u nás udržuje při životě několik málo žen. Jednou z nich je v Polici nad Metují i malérečka Hana Váňová.
Už jako malá holčička neustále něco vyráběla a tvořila, líbil se jí chodský cibulový vzor a vůbec lidové motivy. Pěkně malovala především na sklo a keramiku a dokonce ji lákalo studium malby na keramiku a porcelán. Na školu se ale v té době nedostala, a tak se vyučila brusičkou skla v Poděbradech a poté pracovala v Bohemia Crystal. Když byly dílny v Polici nad Metují uzavřeny, hledala zaměstnání a začala pracovat v líhních Xaverov. A odtud byl jen krůček k její dnešní zálibě.
Paní Hana začala vyrábět kraslice a zkoušela různé techniky zdobení: voskem, gravírováním a malbou. U té nakonec zůstala a používá k ní klasický kulatý štětec. Malováním motivů, které si vybírá, se snaží udržovat tradiční regionální symboliku. Ke své tvorbě spotřebuje spoustu vajec. Odkud je bere? „Vejce získávám od rodiny a přátel z domácích zdrojů“, říká malérečka.
A jak se to dělá? To se vezme slepičí, husí nebo kachní vejce, vyfoukne se tzv. vejduněk, a ten se vysuší a vydezinfikuje. Tak to je teoreticky ta snadnější část. Pak si vezmete štětec, barvu a malujete…A když ještě zvládnete vejce správným způsobem držet a nezapatlat, máte skoro vyhráno. Ovšem za předpokladu, že ho dříve nerozmáčknete nebo alespoň „neťuknete“. To můžete začít zase od začátku.
Paní Hana má ovšem nadmíru šikovné a také roky trénované ruce. Na malování se jí osvědčila nejlépe syntetická emailová barva ředitelná vodou, protože je prý stálá a barvy neblednou. Nejraději maluje růže a další rostlinné motivy a inspiruje ji i lidový nábytek ze sbírek Muzea Náchodska. „Každá malérečka má totiž svůj nezaměnitelný rukopis“, vysvětluje. Když má hotovo, namalování 1 vejduňku trvá asi 2 hodiny, nechá ho zaschnout. A buď zůstane tak, jak je, nebo ho ozdobí mašlí, aby se dal zavěsit.
Za svoje kraslice obdržela paní Hana certifikát Regionální produkt Broumovsko. A tak vedle vlastní tvorby pořádá i workshopy, kde se snaží pro tuto lidovou tvorbu nadchnout mladší generaci a podnítit chuť tvořit, včetně vlastní rodiny. To aby tu štafetu po ní mohli převzít další.
Sama maluje průběžně během celého roku. „Mám radost z každé dokončené kraslice. To je můj hnací motor“, uzavírá paní Hana.
