Dnes u nás hustě sněží a tak mi nepřijde úplně nemístné vrátit se o 2,5 měsíce zpět...
... je dopoledne, Štědrý den, stromek nazdobený, celá rodina vybarvuje a vystřihuje pár posledních papírových ozdob na stromek.
"Mamííí, nemám co na sebe na večer!!!" ... ozve se šestiletá juniorka.
"Jak to? Máš přece pěkná trička, šatičky... na večer vybereme to nejhezčí, co máš.." odpovídám.
"Ale já nemám nic novýho. Starý věci nechci. Mamííí, dáš mi nějakou látku, abych si ušila šaty?"
"No dobře..." Sáhnu do svých letitých zásob a přinesu květovaný krep.
"To by šlo..." odpoví malá vystřihovatelka a švadlenka v jednom a na podlaze pod stromečkem se začínají rýsovat večerní šaty.
... první zkouška:
... švadlenka chtěla šít šaty ručně, ale pochopila, že v tom případě by mohl být "štědrý večer" odložen až na pozítří, a tak jsme na pomoc povolaly šicí stroj. Rychlošaty byly hotovy těsně před obědem a večer "předvedeny ve společnosti".
Rychlošaty byly shledány univerzální součástí šatníku, protože vzápětí jsem čelila otázce:
"A mamííí, můžu si je vzít v létě k moři?"
Mějte se krásně.
Zdraví
