Když jsem byla malá, hrávala jsem si hrozně ráda se šperkovnicí mé maminky. Byla to krabička pomalovaná egyptskými motivy. Když jste ji natáhli na klíček schovaný na její spodní straně a potom otevřeli, tak hrála, což byl asi ten důvod, proč jsem si s ní tak ráda hrávala. A další důvod byly asi korále, které v ní byly uložené. Kromě velikánských (rádoby) jantarových korálů, které maminka nikdy nenosila a které mi teď vysí na skříni s oblečením tam byl také trojřadý náhrdelník z hnědých korálků, který maminka měla na své promoci.

Nedávno mi jej dala roztržený, ať si z něj vezmu korálky a nějak je zpracuji.

A tak se i stalo... A protože maminčiny korálky si zaslouží jenom to nejlepší, přidala jsem k nim ještě vinutky s plátkovým stříbrem a krásné broušené korálky.

Doufám, že jsem těmhle vzácným (protože jsou po mamince a protože jsou vzpomínkou na mé dětství) a starým (protože jim je přes třicet let) poskytla tu nejlepší péči. A pokud si je někdy někdo koupí, doufám, že i on na ně  bude hodný a korálky u něj budou žít třeba dalších třicet let...

Náhrdelník Maminčina promoce si můžete prohlédnout zde.