Strašně dlouhou dobu zpátky si vzpomínám, že jsem tuto techniku chtěla vyzkoušet. Neměla jsem ale moc čas a šetřila jsem si finance na svou cestu do zahraničí a tak jsem dlouho přemýšlela a nekoupila jsem si nic, protože před prázdninami to nemělo moc smysl. Rozplývala jsem se nad barvami od vyhlášené marblingové slečny Mgr. Tess Gemelové. Jsem ale škudlík a tak jsem se rozhodla, že si koupím raději barvy od Pebea. Jenomže s barvami od Pebea potřebujeme na marbling i zahušťovadlo do vody, aby nám barva držela na její hladině.


Historka z výtvarných potřeb
Celé prázdniny se samozřejmě nic nedělo, protože nebyl naprosto žádný čas. Když jsem dojela zpět, tak jsem neměla pomyšlení na nové věcičky. Když jsem ale potom měla cestu okolo Výtvarných potřeb na Josefské, tak jsem si řekla, že se zkusím zeptat.


Pokoupila jsem u nich akvarelovou barvu zlatou a stříbrnou, to bylo ještě v pohodě, když jsem se zeptala na mramorovací barvy, začala jsem o nich mluvit jako o marblingových barvách, což paní/slečna moc nepobrala, ale tak okej, to mi nedošlo. Moje chyba. Potom, když mě pochopila, tak mě poslala do zadní místnosti a ukázala mi jedno balení pastelových barev, ve kterém byly převážně modré odstíny a jedna růžová a stříbrná. Bylo to balení Magic Marble. Nelíbilo se mi, že to jsou tlumené barvy a ne výrazné. Protože plnou sytou barvu můžu vždycky zředit bílou nebo čímkoli, ale pastelovou už nikdy neprohloubím, pokud nebudu mít sytější barvu. Navíc balení stálo asi 360kč. To jsem rozhodně nechtěla dávat za barvy, které vlastně ani nechci. Paní potom řekla, že nic jiného nemají, ale že učitelky do škol kupují barvy na bázi ředidla - ukázala mi barvy na porcelán.
Jenomže já jsem sotva věděla, že mramorovací barvy jsou na bázi ředidla a že ty na porcelán jsou jim podobné, to jsem neměla ani tušení, ale nechala bych si poradit, paní ale odběhla a já zůstala jenom koukat. Nic jsem samozřejmě sama z hlavy nevykoumala a tak jsem odešla. Kdyby mi vysvětlila, že jsou podobné nebo že vyjdou úplně nastejno, tak je koupím.
Jak jedna dobrá duše podotkla, tak mi přijde správné něco osvětlit. To, co se stalo, byl jeden konkrétní případ. Byl to konkrétní případ v tom smyslu, že JÁ jsem se vydala v ten jeden den pro zrovna tyto barvy. Musím ale také uznat, že mnohokrát jindy mi poskytli kvalitní službu, kterou jsem potřebovala a bez jakýchkoli problémů. Několikrát mi prodali skvělý produkt, na kterém nebyla žádná závada a který dostál svému jménu. Obchod je kvalitní se skvělým sortimentem. Bohužel, já osobně mám zkušenost takovou, jak jsem popsala. Nejsem přeborník, ale pokud si naplánuji, že si něco koupím, tak si o tom vyhledám informace, abych nemusela zatěžovat prodavače, kteří mají dost práce. V tento moment to bylo impulzivní rozhodnutí zeptat se. A pro mě to prostě nevyšlo, tak jak bych si představovala a myslím, že najdu v Brně jiné výtvarné potřeby, kde to vyjde tak, jak si představuji. A to je moje volba, kterou mi nikdo nemůže upřít. Bohužel tento obchod tím ztratí zákazníka.
Takhle jsem je potom objednala na internetu ze skladu dalších brněnských výtvarných potřeb a to - GABart. Musím doporučit, nádherný obchod. Uvnitř je to jako království.
Abychom se dostali k podstatnému, proč čtěte tento článek. Rozhodla jsem se vyrobit si vlastní sešity s marblingovým přebalem.


Na jeden sešit je potřeba:
- 10 kancelářských papírů A4
- 1 akvarelová A4 (stačí ale i obyčejný tvrdý papír)
- marblingové barvy Magic Marble (nebo barvy na porcelán - nižší kvalita, barvy od....)
- nádoba s vodou, do které se vejde A4
- 2 sponky do sešívačky
- jehla
- fixa (individuální)
- řezací nůž
- prkýnko (kus dřeva/ řezací podložka/ řezačka)


Jako první jsem se rozhodla vyrobit A5 sešit, který je nejjednodušší díky tomu, že měkkou A4 můžete koupit kdekoli a přehnout ji taky umíte. To jsem udělala asi s 12 listy A4 - přehnula jsem je a vyznačila jsem si, kam přijdou kovové svorky. Značky jsem propíchla jehlou, vždycky třeba na 2 - 4 stránkách zároveň - musejí být ale precizně srovnané.


Pak jsem vyzkoušela, kolik stránek je mi schopná svorka vzít. Dokázala by jistě pojmout všech 12, které jsem měla nachystané a naplánované, ale nesměla jsem zapomenout na to, že jsem chtěla přidat přebal, který měl být ale z tvrdšího papíru.
Na ten jsem nařezala vysunovacím nožem na kuchyňském prkénku obdélníky velikost A4. Použila jsem akvarelový papír velikosti A1 se strukturou "normal". Vyšlo mi z něj 8 A4 papírů, které jsem ale neohýbala, protože potřebovali namarblovat.

Napustila jsem do ní vodu - a později jsem zjistila, že teplejší voda je lepší, než studená, protože barva na její hladině schne pomaleji. Nutno dodat, že tato barva není na stejné bázi jako barvy, které se používají odjakživa na podobnou techniku, takže jsou kvalitní, ale rozhodně nejsou tak kvalitní jako přírodní právě namíchaná barva.
Otevřela jsem lahvičky a některé měly trochu zaschlé barvy v kapátku, ale nic co by nespravila špejle. Zkusila jsem nakapat modrou a stříbrnou a pár dalších na hladinu a vzít obyčejný kopírovací papír a přiložit. Vezmete papír dvěma prsty oběma rukama a položíte ho na hladinu, snažte se co nejméně s papírem pohnout, jakmile se už jedna jeho část dotýká. Barvy by se pak nemusely přenést ve stejném motivu, jako jsou na hladině. Což nemusí být úplně na škodu. Můžete to využít jako jinou techniku atd. Já jsem si takto zkusila 3krát namarblovat kancelářský papír. Potom jsem se vrhla na A4 akvarelového papíru.


Papíry jsem pozohýbala podle toho, které jsem chtěla použít na sešity. Jeden nebo dva jsem dokonce rozpůlila, abych vytvořila sešitek A6, ale to až časem. Jeden z papírů měl otrhané rohy, z něj jsem vyřízla jednu A5 - obal na malý sešitek. A ze zbytku udělám buď vizitky anebo kartičky k sešitům.
Jako první jsem se rozhodla udělat sešit z posledního papíru (modro-černo-stříbrný). Udělala jsem podle pravítka jehlou dírky v marblovaném papíře a protáhla jsem jimi náplň do sešívačky. Postupně papír po papíru jsem navlékla nejdřív jednu sponku a pak i druhou na druhé straně. Obě jsem zavřela uprostřed sešitu, aby mi držely papír a přitiskla jsem je hodně do papíru a pak jsem celý sešit uhladila po hřbetu, aby držel zavřený.

Teď přijde ta asi nejtěžší část - na starém kusu dřeva jsem ořezala okraje stránek tak, aby byly všechny stejně dlouhé. Udělala jsem jeden sešit a myslela jsem si, že mi upadne ruka. Můj biceps byl v pohodě, ale triceps další 4 dny umíral v příšerných bolestech a s pláčem. Při druhém pokusu jsem přišla na to, že to bylo hlavně proto, že jsem měla tupý nůž. Heh.
Na zadní stranu jsem černých archivním inkoustem namalovala obdélník a do něj bílým akrylem napsala mou značku. Zevnitř zadní strany na spodní hranu papíru jsem napsala den výroby a přidala jsem svůj podpis. A máme hotovo.
Kde je koupit?
To je velice jednoduché - zrovna je kus po kuse přidávám na Fler.cz, kde jsou ale malinko dražší, kvůli provizi. Odkaz je tady.
Kdo by chtěl ale koupit, tak mě může zkontaktovat i na mém Instagramu v DM - @bujo_by_nerea.
Nově také možnost objednat přes e-mail. Tady na blogu na Wordpressu si vyberete, co chcete, a když mi napíšete e-mail, tak se domluvíme!
