Znovu se vracím k Maroku, dnes vám povím něco a zážitcích s marockým jídlem. Za týden v hotelu, toho člověk v cizí zemi moc nepochytí, ale ráda se s vámi podělím o pár zážitků. Nejprve něco o hotelové stravě a nakonec něco o pravé marocké večeři.

Myslím, že v  Maroku se obecně jí zdravěji než u nás. Marocká kuchyně prý obsahuje mnoho druhů zeleniny, méně masa a zdravé přílohy, jako je rýže a kus kus. Vepřové maso se zde nejí, na stole najdete kuřecí, hovězí a skopové a také ryby.

Na súku můžete vybírat z nepřeberného množství zelenin a ovoce.

Hotelové jídlo bylo opravdu rozmanité, ale převládaly různé druhy zelenin v mnoha úpravách. Nabídka se každý den měnila, snídaně, obědy i večeře byly formou bufetu. Snídaně byla klasická, káva, čaj, mléko, výborné rohlíky a žemle, biskupský chlebíček, něco na způsob naší vánočky, kroisanty, cereálie, máslo, džemy, tvaroh, jogurt přírodní i sladký, vejce, tousty, omelety, čersvě vylisovaný pomerančový džus a pro ty, co by měli málo, byly asi 3 - 4 druhy teplého masitého jídla. jídla.

Oběd se podával v zahradní restauraci, výběr jídel byl podobný k obědu i večeři. Každý den byla polévka, většinou krémová. Já ochutnala květákovou a mrkvovou a obě byly výborné. Vždy bylo nějaké grilované maso, různé špízy, plátky nebo kuřecí stehýnka. Každý den byly ryby a ještě tak 2 druhy masových směsí. Přílohy byly také rozmanité, hranolky, opečené brambory, rýže na různé způsoby, kus kus, těstoviny. Zelenina teplá, dušená, opečená a obrovské množství různých směsí a salátů. Po obědě ještě sladká tečka, byly 3-4 druhy moučníků nakrájených na malé dílky, aby zvědavec mohl ochutnat všechno. A na úplný závěr 3 druhy ovoce, někdy banány, jablka, ryngle, víno, ale skoro vždy melouny, červené i žluté. Večeře byla podobná, ale v restauraci.

Jeden den byla možnost jít na pravou marockou večeři a tak jsme to zkusili. Prostředí marocké restaurace bylo příjemné. U stolů byly pohovky, obsluha milá, k poslechu hráli čtyři maročtí hudebníci v tradičním oděvu marockou hudbu a na závěr zatančila i břišní tanečnice.

Menu bylo dost obsáhlé, velký jedlík by asi ochutnal vše, ale my jsme si vybrali z jídelního lístku jen část. Nejprve jsme dostali jako předkrm marocký chléb a arganový olej, karob  a med, do kterých se chléb namáčí a také datle. Potom byla tradiční marocká polévka Harira. Je to krémová polévka s kousky masa, většinou připravovaná z cizrny, masového vývaru, dalších luštěnin a koření. Chutnala skvěle. Jako hlavní jídlo byl v nabídce Tadžin a grilované mleté skopové. My jsme ochutnali skopové s rýží, bylo to trochu nezvykle kořeněné, ale chutné.K tomu velmi ostrá kořeněná omáčka. Tadžin je masitý pokrm se zeleninou, připravovaný v jednom kotlíku, ve kterém se i podává na stůl. Jako zákusek jsme si dali omelety, polévané medem. Po pravdě se přiznám, že tento zákusek mne nijak neohromil, naopak jsem ze slušnosti snědla jen polovinu a to s velkám sebezapřením. Nevím proč, ale chuť té omelety mi byla odporná. Asi byla z nějaké mouky, kterou neznáme. Já jsem si po jídle dala sklenku tradičního marockého mátového čaje, ale to je zase jiná kapitola. O mátovém čaji si povíme příště.

Tady končí mé povídání o tom, čím jsme si v Maroku plnili žaludky a příště se těšte na mé zážitky s mátovým čajem, bude to stát za to.