Když jsem zjistila, že jsem těhotná, začala jsem se svým miminkem mluvit. Víte jak, vnitřní poštou. Později jsem měla nutkavý pocit, že to nestačí a že určité pocity a myšlenky, které bych chtěla miminku uchovat musím někam zapsat. I vydala jsem se do papírnictví a hledala vhodný deník, sešit, knihu, no prostě něco, co by svým tvarem, velikostí, obálkou bylo hodno takového počinu. Koupila jsem jakýsi sešit s tvrdými deskami a zelenou obálkou, který dodnes leží prázdný v poličce.

Když to na mě zase přišlo, začala jsem psát do běžného denního diáře, o tom, kdy jsem začala cítit, jak se Adámek hýbe, o tom jak roste, jak se na něj těšíme atd. atd. Pak se narodil a dostali jsme Deník děťátka. Takovou tu knížečku plnou předem předtištěných okének, kam mají nadšení rodiče vpisovat jedinečné okamžiky ze života své ratolesti. Ze začátku jsem se snažila, ale když jsem narazila na problém, že se chci rozepsat o tom, či onom, zjistila jsem, že jeden řádek opravdu nestačí. Inu, vrátila jsem se zase k diáři. Zápisky byly časté, potom se intervaly prodlužovaly, prodlužovaly..............

Diář má 365 stran, popsaných je málo, často na stránce zeje jeden modrý řádek.....no řekněte sami, není to škoda papíru?

A čas plynul, já jsem začala zase tvořit, objevila jsem knihy a to, jaká je to krása, když vám vzniká pod rukama, sešly se mi materiály a nápad a tak vzniknul tento první mateřský deník.

Je určen maminkám, které mají své miminko ještě v lůně, i těm, které už s ním prožívají radosti a strasti každodenního života. A co si budeme povídat, není to vždy procházka růžovým sadem....... někdy si prostě potřebujete popovídat, ale žádná kamarádka není po ruce nebo na telefonu, manžel je v práci, nebo se vrátí TOTÁLNĚ vyčerpaný a nemá náladu poslouchat "veledůležité" zvěsti o počtu stolic, rozbilých kolínkách, zlobení a jiných dětských kratochvílích. V těchto chvílích je tu spousta prázdých stran, které snesou vše!

Mateřský deník vás může provázet celý život, můžete se vracet k starým zápiskům, když budete mít potřebu si zavzpomínat, nebo ho plnit novými, když vaše dítě dospěje do puberty a zase nebudou uši, co by poslouchaly. Samozřejmě není jen zdí kterou popíšete všemi problémy světa. Je i síní, připravenou vystavovat chválu a hrdost na vaši ratolest. Je vašim malým tajemstvím o kterém nemusí nikdo vědět, stejně tak může být (popsaný) dárkem pro vaše děti, když opouštějí rodné hnízdo a zakládají svou vlastní rodinu.

Pro ty, co dočetli až sem: zítra vložím mateřský deník do zbožíčka, tak si zatím tam přemýšlím, co bych k němu chtěla říct