Spi, děťátko, koleda,
v náruči plné života.
Láskou matky zahříváno
jest,
než přijde ráno
bude konec jedné z cest

Chlad a tma rozlévá se
šire po lese.
Dítě poklidně spící
na matčině nehybné plíci,
ticho kolem jako chorály
zpívají píseň do dály.
O vojáku
o životě
o zapomnění
nad nějž není.
Za vytrážovými okny
                                  kláštera
svatosvatá litera
a další prastará tajemství,
dívka naplněna láskou,
                            touhou,
přijala ku štěstí.

Bůh to tak chtěl
a poslem byl anděl.
Schovaný ve křoví,
oděn v krvavém brnění.

Ještě chvíli lež
možná byla,
ale v klášteře
za vysokými zdmi
neskryješ tajemství.

Této noci bezesné
za svitu hvězd,
za neposkvrněného křiku
skončila se jedna z cest.

Ticho noci
jen dech
novorozenci
dán je.

Hajej nynej, synu můj
v příštím životě
pán Bůh nás pozdravuj.