Již dlouho se věnuji keramice. Ale můj dnešní  příspěvek bude o něčem jiném . Bude o ....vinutkách.  A na konci vlastně taky trochu o keramice.

Výrobě vinutých perlí se věnuji třetí měsíc (ale no jasně, že ne nepřetržitě, vždyť taky chodím do práce, né). Chytlo mě to tedy hrozně, jsem totiž nefalšovaný střelec a prostě když už něco, tak tedy pořádně . Jsem navíc hračička a asi i infantilní (tedy, ne asi - prostě jsem). Takže vše, co nějakým způsoben zavání hraním mě přitahuje jak magnet. A vinutky patří do této skupiny určitě.

Tak jsem si onehdy zase chvilku hrála. A ke hraní a infantilitě patří jak jinak - medvídek. Několik se mi jich uvinulo, jsou maličký a roztomilí. Tedy ten úplně první vypadá trochu postiženě (ten šedivý, kdybyste náhodou váhali), ale vždyť máme rádi všechny své děti, ne?

Tak jsem se rozhodla, že vám je taky představím, třeba se mezi fléristkami (možná i mezi fléristy) najdou taky nějací hračičkové, co mají rádi medvídky. A kdyby vás zajímalo, kde ty mé vinutky vznikají, přikládám i nějaký nákuk na pracovní stůl (tedy, to bych něčekala, že tak krátkou dobu dokážu ten původně prázdný prostor tak zabydlet - přelož si to jako zabordelařit ). Ale všimněte si prosím užitečného využití zbytků z mé dílny. Jak se ty pokažený hrnky, talířky a nádobky teď hodí, he.

Tak tedy jdeme na to:

Dílna na vinutky a pracovní stůl s kahanem.

Skleněné tyče:

Teď konečně ty medvídci:

A všichni v plné parádě:

 A hele, všichni vlastně ne, co ten oranžový vzadu? No, tak jestli si ho chcete prohlédnout, najdete ho u mě ve zboží .

 Jestli jste vydrželi až sem, smekám před vámi klobouk. Tak za odměnu pro ty největší vytrvalce sem dám malinké nakouknutí na něco, co je zatím tajné (je to totiž něco, co chystám na výstavu v listopadu - jen prozradím, že je to keramika - kdo by to řek, že ?

Děkuji za návštěvu a zas někdy příště.