Letošní rok je hodně divoký a vzhledem k tomu, že celou situaci prožívám jako poštovní doručovatelka a zároveň jako švadlena na poloviční úvazek, mi v čase, kdy zde na fléru slavíme 10- leté výročí působení, nedalo se nevyjádřit. 

      Omlouvám se za gramatiku, ale co na srdci, to na jazyku a někdo by to nemusel skousnout. Popravdě řečeno bych se ráda vyjádřila ke dvěma podstatným věcem. Za podnět děkuji jedné zákaznici, která si u mě objednala roušky, které do hodnoty objednávky 100,- Kč zasílám jako obyčejné psaní. Týden po odeslání se mi ozvala, že balíček nemá a myslela si, že byl poslán doporučeně ,tudíž dohledatelný. Bohužel si nevšimla, že zboží bylo odesláno obyčejně, ale díky tomu, že mě na to upozornila, tak měla slíbeno, že ji roušky pošlu znova. Dnes mě informovala o tom, že se našly a její hodnocení mě moc potěšilo.

     Teď bych ráda rozebrala, proč jsem to zmínila. Jde o to, že své výrobky prodávám za cenu materiálu a neznamená to tudíž, že jsou levné, protože nejsou kvalitní. Na roušky se snažím kupovat kvalitní bavlněné látky s potiskem, aby se líbily hlavně dětem, protože jdou nejvíc na odbyt dětské roušky po 9,-Kč. Podobné je to i s rouškami pro dospěláky, kde vybírám vzory vhodné především na látkové tašky. Polepším se v tom, že se chystám nafotit konkrétní sety 4+1, aby zákazníci nekupovaly "zajíce v pytli". Svým způsobem mi jde i to, aby se mezi lidi dostaly opakovaně použitelné roušky, které nemusí draze kupovat. 

   Druhá věc, která se přetřásá a hazí opět špatné světlo na poštu, je balení a distribuce roušek pro seniory. Nechci být a nebudu sprostá, ale nechápu, proč jsme jako doručovatelé nemohli převzít od chytré vlády už roušky po 5+1 nabalené i se štítky, koho napadlo, hodit to na nás zaměstnance včetně balení a popisování obálek. Věřím, že to byla z části zbytečná práce, protože hodně seniorů odesílalo roušky zpátky vládě nebo házelo do koše. Když už se musela taková akce "zorganizovat", proč se nepřistoupilo k rouškám pro opakované použití nebo k těm, které jsou jednotlivě balené. 

  Když se začaly roušky nosit na jaře, tak jsem je důchodcům rozdávala zadarmo, protože bez nich nemohli převzít ani důchod. Podobně jako kolegům, protože jsme první roušky dostaly až týden po vydání nařízení. Něco bylo odesláno do nemocnic pro děti, pár kusů dostala bývala kolegyně do domova seniorů. Kdo si mimo fler řekl, dostal zadarmo. Tady na fleru to však nejde, proto se snažím vyjít vstříc lidem, kteří šít neumí a zároveň neobcházet pravidla.  Myslím si však, že 10 let co zde působíme se nemáme za co stydět. Máme v prodaných přes 3 500 kusů a kdybych roušky nenábízela v setech, tak jsme na 4000.

   Na druhou stranu bych nám všem přála, menší číslo v prodaných a život bez roušek. Zkusme se nad tím zamyslet a uvědomit si úplně jiné hodnoty. Zkusme být k sobě přátelský a ohleduplný, buďme vzorem pro naše děti, aby se za to, co děláme, nemusely časem stydět.