Děcka sú nejaké hodné. Místo lumpačení sa učijú a taky chcú pomáhat rodičom. Neodmlúvajú a za všecko děkujú. No aby né. Dyž brzo bude chodit svatý Mikuláš. Z Mikuláša strach nemjú, ten je hodný nosí jim dárečky a ty nedobré enom pokárá. Ale dyť s Mikulášem eště chodí čert a anděl.

Anděla sa děcka nebojíjú, ale teho čerta. Ten chce nedobré děcka odnést do pekla, prolhaným chce dat oheň na jazyk a ty ostatní aspoň postraší. Děcka slubujú,hory doly a všecko možné. A protože věčina čertú má aj trošku dobré srdéčko, tož tým slibom uvěří a děcka nikde neodnese. Enomže tych děcek je moc a Mikuláš je enom jeden, tož za tych Mikulášů sa přeslíkajú obyčejní lidé.Aj já sem nekolikrát dělala Mikuláša. Ale jednú to dopadlo pro mňa špatně. Vím že ste zvědaví jak sem dopadla, tož vám to řeknu. To eště děcka byly malé a běhaly se svíčkú u nosu. Nikeho sme nemohli tenkrát sehnat, kdo by nám dělal Mikuláša, tož sme sa se švagrovú rozhodly, že to zmákneme my dvě. Chtěli sme jít enem k nám, k nim a k sůsedom. Ale pár lidí si nás taky zavolalo, aby tí jejich haranti poslúchali a znáte to. Tám byla štamprlička, tám decka a do jednéj nohy do druhéj nohy, na kuráž a tak sa nám to zalúbilo, že sme to rozjéli ve velkém. No a ty štamprle udělály svoje.

To už sme vlézly aj tám kde nás nechtěli. Já sem byla Mikuláš. Taky co iného bych mohla byt, dyž anděla sme neměly. No a pod tú škraboškú bylo horko, tak sem si ju venku dycky zdělala a u dveří nasadila. Snáď po pátém nasazení sem už viděla enom jedným okem. To druhé bylo nejaké zalepené. Čert mě to furt rovnál, abych dobře viděla, ale potem sa na to vyprdl. Dyť před nama už byl enem jeden barák v ulici ve kterém měly menší děcka.Ty dyž nás uviděly zavřískaly a skovaly sa pod stůl. Já sem čerta přetahla berlú, aby nevyváďal a pronésla sem laskavú řeč, aby sa děcka nebály. Dyž uviděly košík s dárkama, tak vylézly ven. První říkala básničku tá starší cérka, a ta menší stála s hubú otevřítú a enem kulila očiska. A dyž sem po ní chtěla básničku, tak sa enem uščúřila a říká: ,,Tetko Béleško. ale svatý Mikuláš nosí fúsa na bradě a né na čele tak, jak to máš ty". Už ani nevím co sem jí na to řekla, rači sme sa vytočili a šli dom.

Nevím došly, asi tá svatá berla nás dovedla. Enem nevím, proč nás opravdický Mikuláš potrestál, protože ráno mňa bolela hlava a měla sem hrču na čele a čert měl odraný frňák. Tož  poslúchajte, ať vás čert neodnese do pekla.Vaša tetka Béleška.