Všem fleristům přeju hezký večer a přidávám další náladovku

Ilustraci dnes zapůjčila mischka a já jí za to děkuji - náramek není Večernice, může být Váš

Ve chvíli, kdy kavalír Večer

podává dámě Noci její sametový plášť

ve chvíli, kdy spořádaní tatíci

otvírají své první pivo

a komentují dnešní den

„No je to vůbec možný!?“

právě v té chvíli

se vydává na cestu

slavnostní průvod slečny Večernice

A já jdu s nimi

Procházím tichým nábřežím,

protože ti slušní už sedí u svých vín

a ti ostatní si ještě nestačili nabrousit

špičky svých nožů

                              nebo ňader

To je moje chvíle

Potkávám chápavé pohledy stejných bláznů,

občas jdou jejich kroky blízko mých

mlčíme ve svém bláznovství,

protože ztichlá krása se nemá rušit

Nakonec se ozve staccato dráždivých podpatků

a první svůdné rty se naučeně usmívají

Potom se my (já a Večernice) vracíme do své samoty

Vychází Měsíc, bratr nočních ptáků

Ale to je jiná kapitola